Podle průzkumu zejména menší domácnosti (jedno až dvoučlenné) nemají problém nakoupit takové množství potravin, aby je stihly sníst. Třetina z nich nevyhazuje potraviny vůbec. Naopak s rostoucí velikostí rodiny je více těch, kdo říkají, že vyhodí od desetiny do čtvrtiny zakoupených potravin (mezi čtyř a více člennými rodinami je to 17 %, zatímco v domácnostech jednotlivců jen sedm procent).

Potraviny vůbec nevyhazují především v rodinách s nižšími příjmy: U domácností s příjmem do 20 000 Kč čistého to uvedlo 35 % z nich. Naopak tam, kde je čistý měsíční příjem nad 50 000 Kč, vyhodí každá pátá rodina mezi 10 % a 25 % potravin, nic pouze 14 %.

S rostoucím věkem se zvyšuje podíl těch, kdo nevyhazují žádné potraviny. Zatímco ve věku do 34 let je to jen 11 %, ve věku 35 až 44 let vše spotřebuje již každý pátý respondent a ve věkové kategorii 55 až 64 let je to dokonce 38 %. U mladších respondentů jde o větší množství vyhozených potravin: deset procent a více vyhodí každý pátý, zatímco ve věku 55 až 64 let jen každý pětadvacátý.

Nadpoloviční většina Čechů (52 %) netřídí biodpad, zbytky od krájení, loupání a nedojedené potraviny vhazují do směsného odpadu. Čtvrtina respondentů má svůj vlastní kompostovací systém. Kontejnerů na bioodpad využívá přibližně každý šestý respondent.

Většina Čechů si zvykla třídit plast, vždy ho třídí dokonce 80 % obyvatel malých obcí, ve velkoměstech je to 65 %. Souvislost s velikostí místa bydliště je ještě více patrná u třídění kovů: vždy je třídí 51 % obyvatel nejmenších obcí, ale jen 27 % z velkoměst.