Globálně nejvýznačnější námořní přepravci proto dále již svá plavidla do Rudého moři nepouštějí. Ta tak volí buď přestávku v plavbě, nebo nákladnější trasu, když obeplouvají Mys Dobré naděje v Jižní Africe. Tato o sedm až deset dní delší námořní cesta samozřejmě přepravu prodražuje.
V krajním případě dalšího vystupňování útoků Húsíjů hrozí zásadnější narušení světových přepravních toků a mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců. To může alespoň v jistých segmentech zboží zesílit či obnovit inflační tlaky.
Situaci problematizuje to, že jemenští povstalci zjevně vytvářejí určitou alianci se somálskými piráty, kteří se od letošního listopadu v Rudém moři a v Adenském zálivu opět výrazně aktivizují. K útokům na plavidla dochází od listopadu, v posledních dnech však jejich intenzita narůstá do nezvladatelné úrovně.
Zároveň hrozí rozšíření probíhajícího konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Húsíjové už letos v listopadu vystupňovali své hrozby plavidlům s vazbou na Izrael, když je označili za své „legitimní cíle“. Izraelský přístav Eilat leží na břehu právě Rudého moře.
Nyní jemenští povstalci v té souvislosti tedy stupňují intenzitu svých útoků na plavidla v Rudém moři. Podporuje je Írán, jenž rovněž podporuje Hamás. Například před čtyřmi lety Húsíjové svými drony napadli saúdskoarabská ropná zařízení, největší na světě, a vyvolali tak napětí na globálním trhu s ropou. I nyní je jedním z jejich cílů bezesporu narušit mezinárodní ekonomiku a obchod.
Americké námořnictvo v sobotu sestřelilo hned čtrnáct jednocestných dronů, které vzlétly z území v Jemenu, jež jsou pod kontrolou Húsíjů. Již v pátek oznámil dánský Maersk, druhý největší světový námořní přepravce, že jeho plavidla se budou Rudému moři vyhýbat.
Připojil se také německý přepravce Hapag-Lloyd. V sobotu se přidali další světově významní námořní přepravci, a to italsko-švýcarská společnost MSC Mediterranean Shipping a francouzská CMA CMG. První z nich představuje vůbec největšího světového námořního přepravce.
Proti útokům v Rudém moři zasahuje vedle amerického také britské námořnictvo. Hrozí rozšíření zmíněného konfliktu mezi Izraelem a Hamásem tak, že konflikt by zahrnoval na jedné straně americké či britské síly a na straně druhé jemenské povstalce čili de facto Írán.
Takové rozšíření konfliktu by mělo potenciálně vysoce nepříznivý efekt na světové finanční trhy a na globální ekonomiku. A to ještě nad rámec vlastního – rovněž nepříznivého – efektu narušení mezinárodních obchodních toků, plynoucího potenciálně z trvalejší uvedené nutnosti obeplouvat Mys Dobré naděje či se jinak vyhýbat Rudému moři, a tedy Suezskému průplavu.
Situaci komplikuje zvýšená aktivita již vzpomínaných somálských pirátů. Jejich stěžejním cílem je zajímání posádek plavidel za účelem získání tučného výkupného. Somálsko je trvaleji rozvrácený stát, v němž úřady nefungují.
Zato tam, ve městě Harardhere asi 400 kilometrů severovýchodně od metropole Mogadiša, vzkvétá burza; burza na které si investoři pořizují podíl na lupu či výnosu z výkupného nějaké budoucí přepadené lodi.
Stejně jako se na burzách jinde ve světě běžně kupují akcie firem, tedy podíl na jejich zisku. Skrze burzu v Harardhere somálští piráti financují svoji činnost, která je od listopadu viditelně intenzivnější.
Zřejmě nejde o náhodu. Objevují se totiž případy, kdy Húsíjové svými raketami útočí na obchodní plavidla takovým způsobem a s takovým načasováním, že tím současně podporují loupežnou činnost somálských pirátů a usnadňují jim zajímání posádek obchodních plavidel.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Jak to jen ti komunisté dělali,že je nějaký Suez nemohl ohrozit? Jo,všechno se vyrábělo tady nebo v okolních státech. Všichni měli práci,nebyli bezdomovci ani nezaměstnaní. Nejpozději do 30 let měli mladí děti. Kapitalismus vše dobré zničil a zbylo tu jen několik desítek miliardářů co utrácí peníze v cizině a dokonce někteří v cizině platí daně. Nakonec budeme z Číny vozit auta a možná i děti……
Možná jste si toho nevšiml, ale dlouhá léta byl suezský kanál zcela mimo provoz (nejprve 1956 ÷ 57 a potom ještě 1967 ┤ 75).
Co si tak trochu nastudovat dějiny, než něco plácnout.