Jenže benzín byl ve čtvrtek podle dat společnosti CCS už o 29 haléřů na litr dražší, než poslední den před snížením daně, tedy 31. května. Byl už levnější pouze o 34 haléřů na litr v porovnání s jeho historicky rekordní cenou z letošního března, která činila 47,26 koruny na litr. Vládní snížení spotřební daně tak může zaznamenat už dnes mediální fiasko.
Opozice si jistě „smlsne“ na tom, že hned první týden po snížení spotřební daně z benzínu se jeho cena dostala na absolutní historický rekord. Ze středy na čtvrtek benzín zdražil o 37 haléřů na litr, takže pokud ze čtvrtka na pátek zdražil ve stejném rozsahu, bude deset dní po snížení daně jeho cena historicky rekordní.
Vzhledem k vývoji cen ropy na světových trzích i vzhledem k vývoji velkoobchodních cen paliv na Rotterdamské burze mohou už dnes řidiči platit více, než před snížením daně, nejen za benzín, ale také za naftu (páteční cenu se dozvíme v sobotu ráno, pozn. aut.). Efekt snížení daně by tak byl kompletně opticky „smazán“ hned první týden po zavedení opatření.
Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže.
Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z pohonných hmot, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení.
Dalším důvodem rychlého návratu cen nad úrovně před snížením daně je vývoj na světovém trhu s ropou a také na Rotterdamské surovinové burze, kde se paliva prodávají velkoobchodně. Například cena nafty se v Rotterdamu se stále drží poblíž svých historických maxim, vykazuje v přepočtu cenu takřka 31 tisíc korun za tunu.
To ovšem znamená, že nafta u českých čerpacích stanic bude dále zdražovat. A benzín také. Ropa Brent je také stále vysoko, kolem 120 dolarů za barel. Pohonné hmoty navíc zdražuje poměrně silný dolar, neboť za dolar se platí stále více než 23 korun.
Čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot, které vládu vyjde na miliardu korun měsíčně, tak naráží na svůj klíčový koncepční problém. Je příliš malé na to, aby jej řidiči trvaleji zaznamenali, neboť může být – a také je, jak vidíme – překryto jen několikadenním pohybem cen ropy, od nichž se odvíjejí ceny na burze v Rotterdamu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
To je ale překvapení……
Je potřeba vylosovat náhodně jeden řetězec, který má nejvyšší marže a sebrat mu licenci, tvrdě si sjednat pořádek.