Doktorka Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Prahazdroj: Archiv

ROZHOVOR: Krátkozrakých raketově přibývá, lidé jsou málo venku a moc koukají nablízko

Ve světě žilo v roce 2000 přes 1,5 miliardy krátkozrakých lidí, přičemž podle expertních odhadů má jejich počet do roku 2050 narůst až na bezmála 5 miliard, tedy na polovinu lidstva. Pacientů, kteří vidí špatně na dálku, přibývá rovněž v Česku, krátkozraká je zatím zhruba pětina populace. „Hlavní příčinou tohoto zhoršování zraku jsou postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku, a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle, ale také stále více činností vyžadujících zaostřování do blízka,“ řekla v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) doktorka Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.

Kolik lidí na světě a v České republice je vlastně krátkozrakých?
Krátkozrakost neboli myopie drží podle průzkumů prvenství mezi nejčastějšími očními vadami na světě. Trpí jí čtvrtina Evropanů, v USA se zase počet krátkozrakých za posledních 30 let zvýšil o 66 procent. Přímo v České republice je krátkozraká zhruba pětina populace. Mezi další časté refrakční vady patří dalekozrakost a astigmatismus, po čtyřicátém roce věku se objevuje vetchozrakost neboli presbyopie.

Je pravda, že krátkozrakých lidí stále přibývá? Proč?
Odborníci odhadují, že v roce 2000 bylo na světě přes miliardu a půl krátkozrakých, tedy 23 procent tehdejší populace. Podle nových studií však má počet myopů do roku 2050 vzrůst až na čtyři a tři čtvrtě miliardy, což bude odpovídat polovině lidstva. Hlavní příčinou tohoto zhoršování zraku jsou postupné změny životního stylu, k nimž patří stále sporadičtější trávení času venku, a tedy nedostatek času stráveného v přirozeném světle, ale také stále více činností vyžadujících zaostřování do blízka.
Svou roli sice hrají i genetické předpoklady, avšak současný životní styl zkrátka nevyhovuje fylogenetickému nastavení očí. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, který u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti.

Může se někdy v budoucnu stát, že se bez brýlí nebo operačního zákroku se neobejde už nikdo? Že budou všichni lidé krátkozrací?
Současné studie zatím ukazují, že krátkozrakost se netýká všech lidí stejně, a to právě kvůli jejich životnímu stylu. Nárůst případů myopie je totiž přímo raketový u lidí vyrůstajících ve městech, zatímco na venkově je to jen u necelých pět procent obyvatel. V jednotlivých zemích se však myopie rozšiřuje různě, nejčastější je u mladších lidí ve východní Asii. Například v Číně byl již v roce 1930 výskyt krátkozrakosti odhadován na 70 procent a podle dnešních údajů jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami až na 90 procent.
Ke zrychlení vývoje krátkozrakosti dochází už v průběhu školní docházky, kdy je rostoucí oční koule dítěte mimořádně citlivá na vizuální podněty. Právě ty ovlivňují délku oka ve směru myopie. Povzbudivé ale je, že 80 procent zrakových vad je léčitelných. Současná oftalmologie nabízí nejen včasnou, účinnou a efektivní léčbu, ale také implantaci vysoce kvalitních nitroočních čoček nebo odstranění očních vad laserem, ten nejmodernější je takzvaný femtosekundový.

Co se z ekonomického hlediska nejvíce vyplatí: brýle, čočky nebo operace očí?
Řešení očních vad je hned několik, ani jedna metoda ale není ve výsledku zrovna laciná. Třeba používání kontaktních čoček po dobu dvaceti let se může vyšplhat i na 120 tisíc korun. Za hubičku nejsou ani kvalitní brýle, kterých je za celý život se změnami v počtu dioptrií zapotřebí hned několik. Není přitom výjimkou, že za značkové obroučky a kvalitní skla zaplatíte i desetitisíce korun. Cenové rozpětí brýlí je široké a každému vydrží různě dlouho, průměrně však okolo jednoho roku. Ty nejlevnější obruby a skla sice mohou orientačně vycházet na zhruba 1 300 korun, nabízejí však jen ty nejzákladnější vlastnosti. Například řidiči, ale i lidé pracující s počítačem by měli využívat brýle opatřené antireflexní vrstvou pro eliminaci nepříjemných odlesků. Takové brýle lze pořídit už zhruba od dvou tisíc korun.
Pokud si budete pořizovat nové brýle každý rok, vynaložíte na ty nejzákladnější během dvaceti let minimálně zhruba 40 tisíc. Ve snaze ušetřit pacienti neváhají riskovat své zdraví, přitom kvalitní laserovou operaci obou očí včetně předoperačního vyšetření a pooperační péče lze pořídit za 40 tisíc korun. Tedy za třetinovou cenu oproti dvacetiletému nošení kontaktních čoček, ovšem s tím rozdílem, že zákrok vyřeší oční vadu jednou provždy.

Jaká jsou další pro a proti u brýlí, čoček a operace?
Nositelé kontaktních čoček mají podle lékařských studií v 60 procentech případů alespoň jednu komplikaci spojenou s jejich užíváním. Ačkoliv se oči mohou zdát čočkami chráněny, není tomu tak. Výsledky laboratorních stěrů ukázaly, že mezi mikroorganismy nahromaděnými pod čočkami se nejčastěji vyskytují stafylokoky, streptokoky a pseudomonáda. Právě tyto bakterie podle odborníků vážně ohrožují zrak. Mezi nejčastější příčiny množení bakterií pod kontaktními čočkami patří zanedbávání preventivních kontrol u lékaře, překračování doby doporučeného nošení a nedůsledná hygiena při aplikaci. Řada jejich uživatelů proto musí jejich nošení přerušit a jsou potom odkázáni na brýle nebo na laserovou operaci. Hlavní nevýhodou brýlí je jejich zamlžování při přechodu ze zimy do tepla, navíc překážejí při sportu, ať už při běhu nebo lyžování.
Soukromé kliniky tyto zákroky zase mnohdy nabízejí za extrémně levnou cenu, ta s sebou ale nese riziko nedostatečné kvality poskytované péče. Nízká cena je sice lákavá, ale může být počátkem nepříjemných a vleklých zdravotních komplikací. V žádném případě totiž nepokryje náklady na skutečně špičkové a zkušené lékaře, na kvalitní přístroje, a především na předoperační a pooperační péči.

Nevýhodou operace je relativně vysoká okamžitá cena. Je možné si takovou korekci zraku zaplatit třeba na splátky?
Laserová operace skutečně mnohdy představuje nemalou investici, která se ale brzy vrátí. Stává se ale i to, že naši pacienti občas musí laserovou operaci odložit z důvodu nenadálých finančních potřeb. Pacientům tyto zákroky přinášejí obrovské výhody a je škoda, když se jich musí vzdávat jen kvůli momentálnímu nedostatku volných finančních prostředků, proto operace provádíme i na splátky. Nejprve je ale vždy nutné absolvovat důkladné vstupní vyšetření. Na základě jeho výsledků potom stanovíme nejvhodnější metodu odstranění dioptrií na míru konkrétnímu pacientovi. Tomu stačí minimálně 15 dní před operací podepsat smlouvu a zaplatit zálohu 12 tisíc korun. Zbytek částky bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu jednoho roku. Tyto splátky nejsou úročeny žádným úrokem, pacient neplatí ani žádné poplatky za zpracování a podobně. Zaplatí pouze částku za zákrok. Snažíme se, aby naše ceny byly vždy férové a dostupné každému, pacientům vždy sdělujeme konečnou cenu, za kterou nemusí hledat žádné další skryté poplatky.

Jaký je vlastně cenový vývoj? Nevyplatí se krátkozrakému počkat třeba roky, kdy ceny výrazněji klesnou?
I kliniky, které nabízejí dumpingové ceny, již pochopily, že prodej služeb, který je hluboko pod náklady, je dlouhodobě neudržitelný a likviduje nejen konkurenci, což zamýšlely, ale i samy sebe. Obnovitelnost přístrojů je nevyhnutelná. Proto ceny zase postupně rostou a navracejí se.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *