Silná data a méně jestřábí ECB pomohly americkému dolaru

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání dle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň opět naznačila, že je debata o jejich bezprostředním snižování předčasná.
bankovka-dolar-100-money-1969758-1920-pixabay-2-1024x576-1

Prezidentka Christine Lagardeová potvrdila, že by se podle ní možnost ke snížení mohla naskytnout již během léta, respektive v tu dobu bude ECB zřejmě mít dostatek nových dat k vyhodnocení udržitelnosti poklesu inflace k 2% cíli.

Důraz na pozitivní hodnocení dosavadní dezinflace a absence výraznějšího potlačení agresivního tempa snižování sazeb, které očekává trh (140 bazických bodů do konce roku, pozn. aut.) finanční trhy interpretovaly holubičím směrem.

Sázky na zmíněné tempo uvolňování měnové politiky ECB to zřejmě upevnilo, ty se ale zásadně neměnily. Na rozdíl od nich očekáváme snížení sazeb ECB o pouhých 50 bazických bodů v letošním roce.

Data z USA v tomto týdnu překvapila pozitivním směrem. Výkon americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 překvapil výrazně směrem nahoru, když tamní hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně vzrostl o výrazná 3,3 procenta mezikvartálně (anualizovaně) po již tak silném třetím čtvrtletí (+4,9 % q/q anual.), přičemž konsensus počítal s růstem „pouze“ o dvě procenta.

Pozitivní překvapení lehce vyvažoval fakt, že deflátory soukromé spotřeby (tzv. PCE) včetně jádrového skončily pod očekáváními, respektive v souladu, a potvrdily tak příznivý dezinflační trend v tamní ekonomice.

K tomu se přidaly i měsíční PCE zveřejněné v pátek, které rovněž skončily v souladu s očekáváními a v případě jádrového PCE dokonce o desetinu níže na 2,9 procenta meziročně v prosinci po 3,2 procenta v listopadu.

Ve výsledku nedošlo k významné změně v očekáváních finančního trhu ohledně snižování sazeb Fedu, které nadále implikují v úhrnu 140bodové snížení do konce roku. Silnější data z USA a holubičí vyznění ECB prospěly americkému dolaru, který ale vůči euru během týdne zpevnil pouze o 0,3 procenta, když euro v samotném v závěru týdne ztráty mírně korigovalo.

Předstihové indikátory sentimentu za leden byly v eurozóně smíšené. V rámci PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) překvapil směrem nahoru výraznější nárůst ve zpracovatelském průmyslu o 2,2 bodu na 46,6 bodu, který ale mírně vyvažoval pokles ve službách o 0,4 bodu na 48,4 bodu.

Německý IFO index poklesem překvapil zase negativně. Souhrnný index klesl o 1,1 bodu na 85,2 bodu, když se snížila složka očekávání (z 84,2 b. na 83,5 b.) i ta hodnotící současnou situaci (z 88,5 b. na 87,0 b.). V USA byly naopak PMI za leden jak ve zpracovatelském průmyslu, tak i službách výrazně nad očekáváními.

I přes silná data z USA dolarové tržní sazby nedoznaly výrazných změn v mezitýdenním srovnání. Na krátkém konci nepatrně klesly a na tom delším zase mírně vzrostly o 2-6 bazických bodů dle splatnosti. Podobně se vyvíjely i ty eurové.

Korunové tržní sazby globální vývoj víceméně kopírovaly, avšak s větší intenzitou a na delších splatnostech vzrostly o 3-10 bazických bodů dle splatnosti. Česká koruna je v týdenním srovnání prakticky beze změny, zatímco ostatní středoevropské měny vůči euru ztrácely. Polský zlotý oproti předchozímu týdnu ztratil 0,3 procenta a maďarský forint oslabil daleko výrazněji (o 1,2 %).

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB