K těm se navíc přidávají ještě další předstihové indikátory, jako je třeba ve středu zveřejněný silný růst maloobchodních tržeb za prosinec. Data z reálné ekonomiky tak na bezprostřední hrozbu recese ekonomiky USA neukazují.
To se promítá i do očekávání ohledně vývoje dolarových sazeb, když investoři postupně ustupují ze svých sázek na první snížení úrokových sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) již březnu.
Nyní už trh zaceňuje pouze 50% šanci na březnový pokles sazeb, zatímco na začátku týdne to bylo ještě 80 procent. Do konce roku ale i tak finanční trh zaceňuje snížení úrokových sazeb o přibližně 125 bazických bodů.
Očekávání ohledně dalších kroků Evropské centrální banky (ECB) se tento týden vyvíjela opačným směrem. Hned několik jejích představitelů včetně prezidentky Lagardeové na ekonomickém fóru v Davosu připustilo, že k prvnímu snížení sazeb může dojít kolem poloviny letošního roku.
Na prosincovém zasedání ECB přitom podle slov Lagardeové ještě snižování sazeb vůbec diskutováno nebylo. Stejně jako v případě Fedu, finanční trh nyní zaceňuje snížení evropských sazeb do konce roku v souhrnu o zhruba 125 bazických bodů, s 80% šancí na první snížení již v dubnu.
Většina představitelů ECB, což potvrdil i ve čtvrtek zveřejněný záznam z prosincového zasedání, však považuje očekávání trhu za příliš optimistická a nekonzistentní s prognózou ECB. Celkově dění kolem dvou globálních centrálních bank a významnější posun očekávání ohledně ECB tento týden nahrává silnějšímu dolaru.
Ve středoevropském regionu bylo ve čtvrtek obchodování poměrně klidné. Všechny tři měny pod tlakem slabšího eura ztrácely, avšak jen nepatrně. Česká koruna i polský zlotý vůči společné evropské měně oslabily pouze o 0,1-0,2 procenta. Maďarský forint pak ztratil zhruba 0,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
