Již několik měsíců pozorujeme, že stagflační syndrom je na ústupu. Vloni nás přitom hodně potrápil, když dramatický vzestup cen, zejména z pohledu domácností klíčových položek potravin a energií, výrazně ochromil kupní sílu domácností.
Výsledkem byla spotřebitelská recese, kdy spotřeba domácností již od konce roku 2021 nepřetržitě klesala. S tím pak ve druhé polovině loňského roku do mírné recese spadla i celá česká ekonomika. Vývoj v posledních měsících již ale vyznívá optimističtěji, a to zejména ve světle klesajících cen energií včetně pohonných hmot.
I když v našem výhledu inflace půjde dolů spíše neochotně, dolů půjde. Za březen dokonce předpokládáme, že spotřebitelské ceny meziměsíčně vůbec nerostly, i když hlavně díky sezónnosti. Meziroční růst spotřebitelských cen pak podle nás klesl na 14,8 procenta z únorových 16,7 procenta.
Odeznívání inflačních tlaků se již začíná projevovat ve vyšší spotřebitelské náladě. Statistiky maloobchodních tržeb jednoznačně ukazují na citlivost spotřebitelů na ceny. Zatímco prodeje potravin dále klesají, u pohonných hmot je tomu naopak.
S ústupem inflace tak bude spotřebitelská poptávka sílit. A data z reálné ekonomiky v podobě průmyslové produkce či exportní aktivity potvrzují povzbudivý vývoj u našich obchodních partnerů, zejména v Německu.
Stále tedy držíme náš předpoklad, že po mezičtvrtletním poklesu hrubého domácího produktu (HDP) v posledních dvou čtvrtletích loňského roku, již bude v letošním prvním čtvrtletí předcházet znaménko plus.
Plus 0,1 procenta sice nevypadá jako super výsledek, rozhodně ale nebude důvodem pro to, strašit recesí a vyvolávat zbytečně pesimistická očekávání. Novinové titulky ovšem bude, bohužel, plnit informace, že oproti loňskému prvnímu čtvrtletí český HDP klesl.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
