Koronavirová krize doléhá na stavební výrobu postupně, takže zatímco průmysl už se v říjnu nadějně zotavoval, stavebnictví opět prohlubovalo svůj propad, který jako na jaře, během první vlny, byl hlubší než desetinový. Důvodem je zejména větší setrvačnost stavebnictví jako sektoru. Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji.
Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů. Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej umocní druhá vlna pandemie, kterou ještě říjnová čísla nepostihují v plné míře. Nouzový stav totiž začal v ČR platit 5. října.
Celkově letos stavebnictví ztratí osm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů.
Tento počet v říjnu klesl o takřka 24 procenta. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.
Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, letos klesá citelněji, než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.
Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Pokud nedojde k razantnímu uvolnění povolování staveb tak ceny poletí stále strmě nahoru….
Bohužel byrokracie a skupiny jako Klub za starou Prahu budou blokovat dál rozvoj města
K žádnému propadu ve stavebnictví nedochází. Jde o jeden z mála oborů, který stále ještě drží ekonomiku nad vodou. Sice žádná stavební firma nevyplácí zaměstnancům takové prémie, jako Škoda auto, ale většina projektů stále jede. Stavební povolování v ČR je horor, ale stavebnictví zatím neklesá.