Navzdory zkušenostem z minulých krizí jsme při pandemii zažili burzovní pohyb ve tvaru V. Dříve bylo zvykem, že ceny akcií několikrát testovaly svá minima. Tentokrát jsme se však z minim prudce odrazili vzhůru a k minimům jsme se již znovu nevrátili. Dokonce jsme zažili nejrychlejší vzestup cen akcií během 50 dnů za celou historii burzovního obchodování ve Spojených státech. K tomu napomohly nebývale rychlé a silné stimuly ze strany centrálních institucí.
Mnozí investoři podlehli efektu fear of missing out (FOMO). Obávali se, že propásnou růst na akciových trzích, proto raději začali nakupovat téměř vše. Dokonce jsme byli svědky absurdní situace, kdy si lidé kupovali akcie za peníze, které obdrželi na sociálních dávkách. Prudký růst na trzích později přesvědčil i systematické a hodnotové investory, aby začali nakupovat. Burzovní svět se tím zcela odpoutal od reálné ekonomiky, kde stále zažíváme jednu z největších krizí v období po druhé světové válce.
Profesionálové a amatéři měli odlišné preference. Zatímco profesionální investoři nakupovali společnosti, které působí na perspektivních trzích, amatérští investoři měli zájem hlavně o akcie s největšími cenovými propady. Z dostupných dat vyplývá, že profesionálové nejčastěji nakupovali společnosti VISA, Adobe, Mastercard, Alphabet a PayPal. Oproti tomu amatéři projevili největší zájem o společnosti Ford Motor, General Electric, American Airlines, Delta Airlines a Walt Disney (viz tabulka).
Obě strategie se zatím ukazují jako úspěšné. Dokonce můžeme říct, že štěstí přálo nezkušeným. V růstovém období zatím více vynášely akcie z amatérských portfolií. To se však časem může změnit. Nízká cena akcií některých společností je dána jejich špatným stavem. Například sázka na aerolinky může být výnosná, pokud dostanou státní podporu. Rovněž se však může stát noční můrou, když dojde k jejich krachu.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
