Tyto výsledky korespondují rovněž s výsledky z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z letošního srpna, kterého se zúčastnilo 1830 respondentů. V ní svou spokojenost v současném zaměstnání potvrdily více než dvě třetiny pracovníků, což je oproti loňsku nárůst o 11 %.
Ke spokojenosti českých zaměstnanců pochopitelně přispívá i fakt, že skoro polovině z nich meziročně stoupla mzda. Vloni přitom dostalo přidáno jen 37 % lidí. Zároveň se snížil počet těch, kterým mzda klesla, a to z loňských 11 % na letošních osm procent.
Osobní bankroty zlevní
Zhruba půl milionu Čechů má dnes tak vysoké dluhy, že je v podstatě vyloučeno, aby je mohli splatit. Institut osobního bankrotu, kdy věřitelé sice z většiny ostrouhají, ale dlužníci alespoň projevují snahu svou zoufalou situaci řešit, je však schvalován jen asi u 20 000 lidí ročně. Novela insolvenčního zákona, který připravuje ministerstvo spravedlnosti, by měla tento trend změnit.
Především proto, že by proces návrhu na vyhlášení osobního bankrotu měl brzy zlevnit. Měla by totiž skončit rozšířená praxe mnohých zprostředkovatelských firem, které zneužívají tísně lidí žádajících o oddlužení a za své služby si účtují často nehorázně vysoké poplatky, čímž je dostávají do ještě větších dluhů.
Podle současné legislativy může návrh na osobní bankrot vypracovat kdokoli. Nově by měli návrhy podávat pouze advokáti, notáři, insolvenční správci a akreditované veřejně prospěšné společnosti. A zastropovaná bude i výše odměny. Advokáti za podání návrhu na osobní bankrot budou smět dlužníkům účtovat maximálně 5000 korun, u oddlužení manželů 7500 korun. Neziskové organizace budou tuto službu poskytovat zdarma.
Smlouva už před vysvědčením
Novela občanského zákoníku, která po schválení vládou míří do parlamentu, by měla usnadnit zaměstnávání mladých lidí bezprostředně po završení patnácti let a možnost uzavírat pracovní smlouvu, a to bez ohledu na to, zda v době podpisu smlouvy již ukončili základní školní docházku.
Patnáctiletý školák se bude moct opět sám rozhodnout, zda chce po škole pokračovat ve vzdělávání, nebo jít rovnou do práce. Nová pravidla budou sice i nadále zakazovat nástup do práce dříve, než člověk ukončí povinnou školní docházku, neomezují ale termín sjednání smlouvy.
Úprava platná před loňským zavedením nového občanského zákoníku přitom nepřinášela problémy. Proto se mají vrátit pravidla, která v Česku platila půl století do roku 2013.
Více milionářů, méně chuďasů
V Česku přibylo lidí, kteří platí takzvanou solidární daň. Tedy těch, kteří si vydělají alespoň 1,24 milionu korun hrubého ročně, čili 103 333 měsíčně. Cokoli nad tuto částku poté musí živnostníci i zaměstnanci danit „bonusovými“ sedmi procenty. Loni solidární daň odvedlo 58 900 poplatníků, což je o 3 749 lidí více než v roce 2013. Jedná se o téměř sedmiprocentní navýšení.
Daňová správa vybrala na solidární dani celkem 4,56 miliardy korun, o téměř 8 % více než před rokem. V průměru každý z nadstandardních poplatníků zaplatil 77 500 korun, v průměru o 700 korun více než v roce 2013.
Současně v poslední době podle množství vyplacených sociálních dávek ubývá těch nejchudších. Meziročně ubylo vyplacených dávek k hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na okamžitou pomoc) o téměř 9 %.
