Minulý týden turecký prezident Erdogan odvolal po pětiměsíčním působení šéfa centrální banky, který zvýšil úrokové sazby na 19 % v situaci, kdy inflace roste nad 15 procent. Následně dosadil člověka, který má podle něj správnější pohled na měnovou politiku.
Od děsivého příkladu Turecka jsme zatím na hony vzdáleni a výroky českého premiéra v podobném duchu není dobré zveličovat. Zatím máme centrální banku, která dokáže podobným tlakům odolávat.
Nicméně i tak lze pozorovat, co následuje po takových výrocích.
Na obchodních terminálech ten den obchodníci sledující podobné země, jako je ta naše, viděli na topu zprávu o tom, jak čeští politici tlačí na ČNB, aby držela úrokové sazby nízko a pomohla rozpočtu.
Následovaly telefonáty z Londýna a ujišťování se, že se jako obvykle, nic neděje. Kolega trefně poznamenal, že si zase jednou připadá jako ve východní Evropě. Koruna skutečně následně oslabila, ale bylo by nefér tvrdit, že to bylo kvůli těmto výrokům.
Nicméně pokud by se investoři skutečně obávali českého posunu k banánové republice, byl by to argument pro výprodej korunových aktiv a paradoxně tedy i vyšší úrokové sazby.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
