Podle průzkumu společnosti Ipsos je práci s dojížděním za hranice otevřena polovina lidí, kteří podél hranice žijí. Nejvyšší zájem je na Karlovarsku, kde sedm procent lidí za prací už dojíždí a dalších 53 procent by o to stálo. Na Ústecku, kde jsou pendlerů jen zhruba dvě procenta, o dojíždění za prací přemýšlí 59 procent lidí.
Pendlování jsou otevřenější spíše mladí. Podle květnového průzkumu čím jsou lidé mladší, tím spíš se zaměstnání v zahraničí nebojí. Ve věkové skupině 18-25 let takto pracují čtyři procenta dotázaných a dalších 68 procent to zvažuje, ve věku 56-65 let dojíždějí za prací jen dvě procenta, přičemž plných 27 procent tuto možnost zcela zavrhuje.
A právě mladí lidé se v Německu nebo Rakousku snaží vydělat hlavně na bydlení. „Lidé s hlavním příjmem v eurech mívají problém s jeho uznáním při žádostech o hypotéku,“ říká členka představenstva Banky Creditas Ivana Pícková. „Přitom tyto příjmy nejsou méně stabilní než ty domácí.“
Banka se jako teprve druhá u nás rozhodla už neposkytovat jen možnost neúročeného spoření v zahraničních měnách, ale příjmy v eurech, dolarech, britských librách i švýcarských francích začala při sjednávání hypotečních úvěrů uznávat v plné výši. K eurovému účtu navíc nabízí eurovou kartu s neomezenými výběry v zahraničí zdarma. „Klienti se tak vyhnou konverzi měny při platbě,“ dodává Picková.
Čím si vysvětlit tak velký zájem Banky Creditas o tak malou skupinu obyvatelstva? Důvod je stejný, jako nabídka vyšších výnosových sazeb u finančních produktů většiny menších bank: Zájem o nové klienty.
A to i přesto, že se počet pendlerů zřejmě příliš zvyšovat nebude, protože největší bariérou, kterou lidé vnímají ohledně možného dojíždění za prací do zahraničí je neznalost jazyka, kterou v průzkumu uvedlo 53 procent lidí. Ta trápí o něco víc ženy než muže. Dojíždění je kupodivu až na druhém místě, protože je to zásadní problém pro 38 procent dotázaných.
Není bez zajímavosti, že průzkum ukázal na rovnici: Čím vyšší vzdělání, tím větší lačnost po penězích. Pro 85 procent dotázaných je vyšší plat hlavním faktorem, proč by kývli pracovní nabídce v zahraničí. U lidí s vysokoškolským vzděláním je to dokonce 96 procent.
O kolik víc v čistém než v Česku by mělo jít? Čtvrtina chce alespoň o 50 procent víc, třetina lidí chce alespoň dvakrát tolik, zhruba 17 procent chce přinejmenším trojnásobek a 13 procent ještě víc.
