Centrální bankéři totiž s v boji s imaginární bublinou na realitním trhu opakovaně zpřísnili kritéria pro poskytování hypoték, naposledy loni na podzim. To vedlo k obrovskému propadu hypotečního trhu, podle objektivních dat meziročně o více než třetinu. Někteří bankéři dokonce mluví o padesátiprocentním poklesu. Takový vývoj by při pokračujícím růstu české ekonomiky a klesající nezaměstnanosti neměl žádné opodstatnění. Jde o přímý důsledek nesmyslných opatření ČNB.
Neobstojí ani argument, že tím chtěla centrální banka bojovat proti spekulantům, kteří skupují byty, nechávají je prázdné a sází na růst jejich ceny. Jednak nikdo nezmapoval, kolik takových prázdných bytů je. Osobně soudím, že jich bude jen mizivé procento, ne-li promile z celkového počtu. Každý investor totiž ví, že prázdný byt mu nic nevynese, proto se ho snaží pronajmout. A to i v případě, že ho chce později přenechat dětem.
Druhá věc je, že komerční banky už dříve samy od sebe uvalily na investory přísnější pravidla. Pokud někdo chtěl financovat pořízení investiční nemovitosti hypotékou, získal mnohem horší podmínky včetně vyššího podílu vlastních prostředků. Faktem je, že realitní investoři ve většině případů byty platí vlastními penězi, které tak chtějí zhodnotit. Omezení hypoték tak opravdu dolehne hlavně na ty, kteří si pořizují nemovitost pro vlastní bydlení.
Opatření ČNB naopak realitním investorům nahrávají, protože jim zajistili dostatek zájemců o nájemní bydlení. Na to totiž budou odkázány ty domácnosti, které už přísnější podmínky pro získání hypotéky nesplní. Kvůli nepromyšleným makroekonomickým cvičením centrálních bankéřů se tak v nájemní pasti ocitnou desítky tisíc lidí. Centrální bankéři si proto jednoznačně přezdívku hrobníci snů o vlastním bydlení jednoznačně zaslouží.
Zvyšovat pravomoci ČNB tak nyní není vůbec na místě. I centrální bankéři se mohou mýlit, jenže dopady jejich makroekonomických experimentů mají konkrétní dopady, které odnáší desítky tisíc českých domácností. Což nepřímo potvrdili i sami šéfové ČNB, když ustoupili a tvrdší pravidla nepožadují po mladých lidech do 36 let. Přitom jde o jednu z nejrizikovějších skupin.
Zákonodárci podobné snahy odmítli už před dvěma lety, kdy o zvýšení pravomocí ČNB rozhodovali poprvé. Tehdy se obávali, že se tím sníží dostupnost hypoték a tím i bydlení. Vývoj v posledních měsících dal jejich obavám za pravdu. Nechoďme proto s kanonem na komára a neměňme něco, co dlouhodobě funguje. Komerční banky mají dostatečné možnosti prověřit každého klienta individuálně a rozhodnout se samy. Že to dělají opravdu dobře, dokládá podíl úvěrů v selhání, který patří k nejmenším v rámci celé EU. ČNB by se jim do toho opravdu míchat neměla.
Novelu nyní musí ještě schválit poslanci a senátoři. Doufám, že u nich zvítězí zdravý rozum a snahy ČNB ničit lidem sny o vlastním bydlení jednoznačně odmítnou.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
