Po letech přebytkového běžného účtu zde máme jeho rostoucí deficit, což neznamená nic jiného, než že do zahraničí plyne více peněz za běžné transakce, než z něj přichází. Největší změna k horšímu je patrná u obchodní bilance, která se přehoupla z loňského rekordního ročního kumulovaného přebytku dosaženého v květnu ve výši 358 mld. korun do aktuálního pětaosmdesátimiliardového deficitu.
Asi netřeba dlouze hledat důvody, protože jako první se hned nabízí vysoké ceny dovážených surovin do ČR. Jen za ropu a plyn jsme za posledních 12 měsíců zaplatili o 155 miliard korun více (ve smyslu změny 12měsíčního salda nyní vůči loňskému květnu, pozn. aut.). Pozadu ovšem dál zůstává export, zejména automobilového průmyslu, který se dál vypořádává s logistickými problémy v dodávkách potřebných komponent.
Odliv dividend, který až do covidu výrazně výsledky platební bilance citelně ovlivňoval, zůstává ještě stále spíše umírněný. Zadržené zisky si společnosti ponechávají zatím zde, zřejmě i ve snaze posilovat vlastní likviditu v situaci všeobecně rostoucích úrokových sazeb.
Zahraniční obchod ani běžný účet platební bilance zatím pro korunu žádnou vzpruhu nepředstavují. Běžný účet platební bilance reprezentující vnější (ne)rovnováhu ekonomiky se v ročním kumulovaném vyjádření přibližuje 200 miliardám korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se tento deficit letos může přiblížit čtyřem procentům HDP, což by byl nejhorší výsledek od roku 2007.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
