Výsledkem je významný růst cen napříč spotřebitelským košem, dramatický je v případě cen průmyslových producentů, a zejména u energií. Razantní vzestup cen znamenal prudké otočení kormidla měnové politiky. A v rychlém zvyšování úrokových sazeb bude Česká národní banka (ČNB) pokračovat i nadále.
Česká ekonomika letos poroste tempem 1,9 procenta po loňské pandemické recesi, která znamenala pokles reálného hrubého domácího produktu (HDP) o 5,8 procenta. Oproti předchozí prognóze tak jde o významnou sestupnou revizi z původně předpokládaných 4,2 procenta. V roce 2022 by měl hospodářský růst činit 3,5 procenta.
Dosažení předpandemické úrovně se tak zhruba o tři čtvrtě roku odkládá, a to do druhé poloviny příštího roku. Nedostatek výrobních komponent je globální problém, který vedl k sestupné revizi hospodářského růstu pro druhou polovinu letošního roku jak například ve Spojených státech, tak třeba i v eurozóně. Mělo by jít o dočasný problém, který v průběhu příštího roku odezní.
Vývoj tuzemského hospodářství připomíná jízdu na horské dráze. Jarní covidový lockdown vystřídala euforie z rozvolnění opatření. Ta se v průběhu léta změnila téměř v bolehlav, v lepším případě kvůli dramatickému nárůstu cen energií a vstupních materiálů pro výrobu, v tom horším dokonce někdy není z čeho vyrábět.
Průmysl sice dohnal svůj covidový propad už na konci minulého roku, od té doby ale v podstatě stagnuje. Vyostření problému s nedostatkem komponent zejména v průmyslu a stavebnictví znamená, že ekonomický růst se během třetího čtvrtletí v podstatě zastavil.
Pokud česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku aspoň trochu poroste, bude to hlavně díky spotřebě domácností, zatímco výraznější expanze investic se odkládá do příštího roku a zahraniční obchod ekonomiku brzdí.
Ceny prakticky všeho rychle rostou, a to z nabídkových i poptávkových důvodů. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila.
K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci. Inflace se tak vrátila na scénu. Aktuálně je růst spotřebitelských cen nejvyšší od roku 2008, v případě jádrové složky dokonce v historii časové řady.
Prognózu letošní inflace jsme zvedli na 3,6 procenta z původních 2,8 procenta %, příští rok bude ještě vyšší. V průměru ji vidíme na 4,8 procenta. ČNB se ve světle vysoké inflace rychle vrací k normálu, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. Zářijové zvýšení klíčové repo sazby o 75 bazických bodů bylo nejvyšší v historii.
Předpokládáme, že centrální banka bude ve svižném zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Klíčová sazba centrální banky by se tak poměrně rychle měla přiblížit k úrovni tří procent. Upřednostní tak boj s inflací, která se podle naší prognózy bude dále zvyšovat a svého vrcholu kolem šesti procent dosáhne v první polovině příštího roku.
Ve srovnání se schváleným rozpočtem dopadne letos hospodaření s veřejnými prostředky lépe. Již v dubnu prezentovaná prognóza Komerční banky se postupně naplňuje, a tudíž nová verze doznala pouze kosmetických změn. Státní rozpočet směřuje letos k deficitu 400 miliard korun a vzhledem k pomalejší investiční aktivitě v závěru roku by výsledný údaj mohl být i mírně nižší.
Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, i nadále se jedná o výrazně lepší výsledek oproti plánu ministerstva financí. Posilování koruny vůči euru zpomalí. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními faktory pro další směřování koruny.
Tyto vlivy však půjdou do značné míry proti sobě. Ve srovnání s první polovinou tohoto roku očekáváme posilování koruny pomalejším tempem. Na konci letoška dosáhne úrovně 25,10 CZK/EUR a v příštím roce se podívá na 24,80.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
