Pokles cen akcií zaznamenaly zejména technologické firmy a technologický index NASDAQ tak odepsal téměř šest procent. Jedním z důvodů je lepšící se situace kolem koronaviru ve většině velkých ekonomik světa a s tím související nárůst výnosů na dluhopisových trzích.
V USA se povedlo snížit denní počet nových případů od začátku roku o zhruba 200 tisíc a roste i podíl proočkované populace, když alespoň jednu dávku očkovací látky dostalo více než deset procent populace (v některých amerických státech již podíl sahá až k 20 % – pozn. aut.). V Evropě je proces vakcinace pozvolnější, nicméně počet nových případů klesl ve většině zemí.
Globální trh tak začíná vyhlížet postupné otevírání ekonomik a jejich návrat k normálu, což úplně neprospívá právě technologickým společnostem, které jako jedny z mála na současné situaci profitovaly.
Očekávání vyšší poptávky vede také k nárůstu cen komodit. Cena surové ropy Brent se tak za poslední měsíc zvýšila o deset dolarů a nyní se již obchoduje za více než 60 USD za barel, zatímco na začátku listopadu stála ještě 40 dolarů.
Spolu s návratem ekonomik k normálu trh očekává rovněž normalizaci měnových politik, ať už ve smyslu vyšších úrokových sazeb, či menšího objemu nakupovaných aktiv. To se v posledních dnech podepisuje také na výraznějším růstu dluhopisových výnosů. Vliv zde má také vyšší inflace, než s jakou trh na začátku letošního roku počítal.
Nárůst tržních úrokových sazeb se přirozeně nelíbí centrálním bankéřům, neboť ztěžuje přístup finančně vyčerpaných firem k likviditě a může tudíž ohrozit stabilitu bankovního systému, potažmo prohloubit současné ekonomické obtíže.
V uplynulém týdnu jsme tak byli svědky vystoupení některých představitelů Evropské centrální banky, kteří vyjadřovali ochotu v případě potřeby dále rozšířit nákupy aktiv, tak aby růst tržních sazeb zbrzdili. Odhodlanost dále podporovat ekonomiku před americkým Kongresem vyjádřil také šéf Fedu (americké centrální banky – pozn. red.) Jerome Powell.
Na korunovém trhu v tomto týdnu převládl negativní sentiment, který je spojen zejména s nepříznivým vývojem pandemie v tuzemsku, v důsledku čehož koruna výrazně oslabila nad 26 korun za euro. Tuzemská měna je tak nejslabší za poslední měsíc a tlak na slabší korunu bude zřejmě přetrvávat i v následujících dnech, ne-li týdnech.
Vyhrocená pandemická situace se projevuje také poklesem korunových sazeb, a to především na krátkém konci výnosové křivky. Trh totiž částečně slevuje ze svých očekávání na nárůst sazeb ze strany České národní banky.
Od příštího týdne se zřejmě dočkáme dalšího zpřísnění epidemických opatření, která se zcela jistě podepíší na zhoršení výkonu ekonomiky v prvním čtvrtletí. Po mírném mezičtvrtletním nárůstu tuzemského hospodářství na konci loňského roku lze tak s největší pravděpodobností očekávat v prvním letošním čtvrtletí jeho pokles.
Služby a maloobchod zůstanou uzavřené a k problémům s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se zřejmě přidá i zvýšený nedostatek pracovních sil, a to v důsledku plánu na vyšší míru testování a uzavření škol a školek.
Pesimistická nálada však tento týden převládla na celém regionálním trhu, když oslabil také polský zlotý a maďarský forint. Počet nových případů koronaviru se totiž zvyšuje i zde a střední Evropa tak v současnosti patří mezi nejvíce zasažené oblasti. To, že opravdu jde o regionální fenomén, dokazuje i kurz eura k dolaru, který tento týden končil obchodování na zhruba stejné úrovni, na které v pondělí začínal.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
