Skupina PPF, jež ovládá Air Bank a která zrušení spojení iniciovala, tak učinila zejména s ohledem na makroekonomické důsledky války na Ukrajině, které společně s dopady pandemie uplynulých dvou let historicky zcela bezprecedentně poznamenávají tuzemský bankovní trh. Ten tak nyní čelí jednomu z nejdramatičtějších růstů základní úrokové sazby ve světě vůbec.
Česká národní banka (ČNB) se tímto způsobem snaží bojovat s prudkou inflací. Ta zejména právě kvůli souběhu efektů pandemie a války, ale také z důvodu faktorů specifických pro ČR, nabývá míry, kterou ještě začátkem letošního roku prakticky žádný expert nečekal, tím méně v době vyhodnocování přínosnosti akvizice dvou zmíněných bank.
ČNB v rámci boje s dopady inflace a rizikového geopolitického vývoje, zejména v podobě války na Ukrajině, letos v březnu rozhodla o dalším citelném navýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Od 1. dubna příštího roku tak budou muset banky v ČR počítat s tím, že tato sazba bude 2,5 procenta.
Budou tak muset na poskytnuté úvěry držet citelně více kapitálu, než nyní, kdy daná sazba činí 0,5 procenta. Tím pádem se bankám úvěrování notně prodraží. Prodražení úvěrování je nečekaně silné, takže dává ekonomické opodstatnění zrušení spojení obou zmíněných bank.
Dalším opodstatněním je samotný vývoj na Ukrajině, který nepříznivě doléhá na českou ekonomiku, už jen z titulu její relativní geografické blízkosti k oblasti válečných bojů.
Pravděpodobná recese, do níž Česko míří, ve spojení s popsaným dramatickým prodražováním úvěrů představuje krajně nepříznivý děj, jenž fatálně snižuje přínosnost uvažovaného spojení bank, zejména vzhledem k rizikům, která by bylo nutné podstoupit.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
