Hrubá míra úspor domácností dosáhla neočištěně úrovně 25,4 procenta. Vyšší byla jen v posledním čtvrtletí roku 2020, kdy činila rovných 26 procent. To znamená, že tuzemské domácnosti v souhrnu ve čtvrtletním sledování nikdy v historii neušetřily tak velkou část svého čistého příjmu jako v uplynulých dvou čtvrtletích.
V prvním letošním čtvrtletí, tedy v měsících lednu až březnu, tuzemskou ekonomiku poznamenaly rozsáhlé uzavírky v oblasti služeb či maloobchodu, ale také omezení spojená s cestováním, takže možnost spotřeby byla mnohem omezenější než prakticky kdykoli jindy.
Domácnosti tedy tolik ušetřily i proto, že prostě nemohly nakupovat tak, jak jsou zvyklé. Určitou roli ale hrála také obava ze zhoršení ekonomické situace, eventuálně z propouštění, která domácnosti vedla k opatrnostnímu spoření.
Nelze samozřejmě opomenout ani vliv vládních podpůrných opatření typu programů na podporu zaměstnanosti. Tato opatření zásadně přispěla k tomu, že reálný příjem na obyvatele meziročně vzrostl, a to shodně o 3,5 procenta. Domácnosti tedy omezily své výdaje, přičemž jim zároveň o něco narostly příjmy. To ve výsledku vedlo právě k historicky takřka rekordní míře úspor.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Hlavní ekonom Trinity bank, asi jineá liga. Pokud bral ekonomiku v segmentu managementu a top manegamentu ok. Ale jinak je ovšem mimo mísu.