Česko je na případnou krizi připraveno lépe než většina zemí EU

Názor
Česká ekonomika míří k zemi. Ještě tam naštěstí není a při troše štěstí ani nebude. Nicméně ministerstvo financí, ale například i Mezinárodní měnový fond (MMF), přehodnocují svůj odhad jejího letošního růstu. Obě instituce vydaly své nové prognózy letošního růstu tuzemského hospodářství – a obě také svůj odhad zhoršily v porovnání s poslední prognózou.
Ministerstvo financí přehodnocuje svůj odhad letošního růstu české ekonomiky. Foto: wikimedia, ŠJů

Ministerstvo financí nyní už počítá jen s růstem 2,4 procenta, kdežto MMF s expanzí 2,9 procenta. Nutno říci, že odhad MMF je až nezdravě optimistický a že blíže realitě bude zřejmě tentokrát ministerstvo. Bujaré časy jsou prostě pryč. Hledá se, kde ušetřit, případně jak vzít daňovému poplatníkovi další peníze.

Bohužel, vláda – stejně jako vlády předchozí – nezvládla takzvanou proticyklickou fiskální politiku. V hospodářsky příznivých časech proticyklicky jednající politik (ukažte mi ale nějakého!) vytváří přebytky a splácí dluh. Výdaje nechává hlavně na podnikatelích a soukromé sféře, protože ti mají v dobrých časech dost optimismu a investičního elánu, aby ekonomiku táhli převážně sami.

Když pak jednou udeří hospodářský nečas a podnikatel se v obavě z krachu či ztráty stáhne, nastupuje politik, aby výpadek soukromého sektoru z našetřených peněz pokryl kompenzujícím navýšením veřejných výdajů. Pokud by ovšem politici jednali opravdu proticyklicky, museli bychom teď slýchat cosi v tomto smyslu: „Bacha, ekonomika padá, musíme navýšit výdaje!“ Místo toho i v současnosti – tak jako dříve – slyšíme něco docela jiného: „Jejda, ekonomika brzdí, musíme šetřit, musíme zvyšovat daně.“

PSALI JSME:
Stát „podpoří“ podnikatele a zaměstnance zvýšením odvodů o desítky miliard

Naštěstí ještě loni se stav českých veřejných financí dařilo dále zlepšovat. Spíše však díky obecné ekonomické prosperitě než kvůli vlastním zásahům vlády. Letos už je ale vše jinak. Vláda musí mnohem aktivněji než dosud vstupovat do fiskálního děje, aby si jí veřejné finance nevymkly kontrole. Loni dluh vládních institucí loni klesl o 14,5 miliardy korun. Z jen necelých čtrnácti procent se ale na jeho snížení v poměru k hrubému domácímu produktu podílela sama vláda. Ze zbylých zhruba 86 procent přispěl ke snížení právě ekonomický růst, tedy růst jmenovatele daného poměru.

Jen obtížně tak lze výraznější zásluhu na loňském snížení dluhu (z 33,7 na 32,7 procenta HDP) přičítat vládě. Její hlavní zásluha spočívala v tom, že ji makroekonomicky nadmíru příznivé podmínky nezlákaly k realizaci a příslibům ještě znatelně vyšších provozních výdajů státní kasy. Česká republika tak zůstává jednou ze zemí Evropské unie s vůbec nejnižší úrovní dluhu vládních institucí k hrubému domácímu produktu. Znatelně lépe na tom i loni byly v EU pouze tři země: Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

PSALI JSME:
Dobré časy maskují tikající bombu

Česko je i díky tomu na poměry v EU relativně dobře připraveno na případnou ekonomickou krizi. Pokud by taková krize udeřila, ČR má k dispozici stimulační „munici“ jak právě v oblasti fiskální, tak monetární. Jinými slovy, může si v rámci potenciální stimulace dovolit na evropské poměry „luxus“ relativně citelného navýšení veřejných výdajů v poměru k HDP. A má zároveň kam snižovat úrokové sazby v oblasti měnové politiky, neboť základní úroková sazba, kterou aktuálně nastavuje Česká národní banka, představuje 1,75 procenta.

To je nejvyšší úroveň mezi zeměmi Visegrádské skupiny a pochopitelně také vyšší úroveň, než jakou vykazují sazby v eurozóně. Ty jsou na nule. V EU vykazují momentálně vyšší základní úrokovou sazbu než Česko pouze Rumunsko a Chorvatsko. V obou těchto zemích činí 2,5 procenta. Když vezmeme v potaz, že Rumunsko má srovnatelnou úroveň dluhu v poměru K HDP jako ČR, lze právě nás a Rumuny v tomto kontextu označit za vůbec nejlépe připravené na možnou krizi.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Pozdě, ale přece: ministerstvo financí razantně proškrtá veřejné výdaje

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Na hausbótu ušetříte za pozemek i daně, ale…

Poradna
Chcete žít na vodě? Teď nemyslíme týden pod stanem při sjíždění řeky s partou kamarádů. Ale celoročně si na hausbótech, plovoucích domech nebo obytných lodích užívat romantiku pobytu v přírodě, kdy pod nohama cítíte pohupující se podlahu. Není to tak složité, jak by se suchozemcům mohlo zdát, ale pokud plánujete životní změnu už na příští rok, musíte začít s prvními kroky směrem k vodě právě teď.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru