Firmy se také obávají nenávratnosti své investice. Zároveň ale téměř pětina firem neví, co si pod pojmem „chytrá řešení“ představit. „Poukazuje to na absenci širší osvěty, ale i zběsilé terminologické tempo, které zejména segment menších firem není často schopen pojmout,“ informovala redakci FAEI.cz místopředsedkyně AMSP ČR Pavla Břečková.
Pokud firmy plánují zavedení chytrých řešení, tak spíše výhledově. V následujících 12 měsících plánují nejvíce chytrý monitoring majetku.
„Na trhu se začíná projevovat, že firmy silně prioritizují své výdaje či investice, pečlivě zvažují naléhavost každého nákladu,“ upozornila Břečková. I proto se podle ní potenciál chytrých řešení přesouvá spíše do „výhledu“, než že by byl v nejbližším plánu investic.
V segmentu malých a středních podniků (MSP) se podle členky představenstva a generální ředitelky AMSP ČR Evy Svobodové neustále opakuje trend péče řádného hospodáře. „Stejně jako třeba v případě automatizace či digitalizace, která zní velmi trendy, firmy v našem průzkumu střízlivě poukazovaly na ekonomickou logiku a návratnost investice,“ řekla Svobodová.
„Když se nyní podíváme spíše zpět, do chytrých řešení nejčastěji investují střední firmy v rámci segmentu MSP, tedy ty s 50-250 zaměstnanci. Více než třetina těchto firem alokovala v minulém roce přes čtvrt milionu korun,“ uvedl předseda představenstva asociace Josef Jaroš. Podle průzkumu v osmi z deseti případů firmy přijatá chytrá řešení financovaly z vlastních zdrojů.
Největší částky do chytrých řešení podle něj putovaly od výrobních firem, ale obchod byl tentokrát ve velmi těsném závěsu. „Nejméně do chytrých řešení v posledním roce investoval sektor služeb – důvodem ale může být i to, že již nějakými chytrými řešeními disponoval, nebo dosáhl v rámci sektoru jisté saturace,“ dodal Jaroš.
„Inovativní řešení je stále vnímáno zejména v informačních technologiích. Takovéto zařazení je však zvykové a zjednodušené. Věřím, že významný prostor nabídnou v budoucnu řešení dotýkající se cirkulární ekonomiky a ekologických a odpovědných řešení,“ upozornil Martin Valdauf z PKF Apogeo Special Services.
„Průzkum mimo jiné ukazuje, že velké množství podniků má stále obavy z nenávratnosti investic do chytrých řešení. V oblasti smart řešení je tahounem právě průmysl, kde jsou výrobní firmy nuceny zefektivnit výrobu a zautomatizovat procesy tak, aby obstály v konkurenci na světových trzích,“ komentoval výsledky průzkumu Michal Urban z agentury CzechInvest.
Podle Kateřiny Novotné, ředitelky v daňovém a právním oddělení společnosti Deloitte výsledky průzkumu ukazují, že firmy nemají vždy úplný přehled o tom, jaké formy daňové podpory svých vývojových aktivit mohou využít. „Často také nejsou schopny posoudit, zda je pro ně daná forma podpory relevantní a zda jim přinese budoucí prospěch,“ uvedla.
Daňová podpora např. v podobě odpočtu na výzkum a vývoj v Česku existuje již roky, využívaná je ale mezi MSP minimálně. „Nejtěžší pro firmy zpravidla je správně určit hranici mezi tím, zda jsou činnosti svou povahou klasifikovatelné jako výzkum/vývoj a zda je možné tyto náklady uplatnit dvakrát – jednou jako daňově uznatelný náklad a podruhé jako daňový odpočet,“ zdůraznila Novotná.
Dalšího důležitého aspektu si všiml Tomáš Kasman, Head of Marketing CEE/PL Google Cloud: „Z výzkumu vyplývá, že pouze 3,9 procenta dotázaných firem využívají cloudových služeb. Cloud a cloudová řešení přitom představují velkou příležitost pro firmy v České republice, protože malým a středním podnikům pomáhají inovovat rychleji a trávit se správou IT infrastruktury méně času.“
