Pokud toto není v závěti uvedeno, běžně i milionová hodnota aktiv může snadno propadnout. Když neexistuje závěť, není to jen o tom, že se neprojeví pravá vůle zemřelého. Často se i zapomene na peníze v bance, protože zůstavitel mohl mít více účtů, o kterých pozůstalí vůbec nevědí, a notář se při dědickém řízení dotazuje jen vybraných bank.
Dnešní moderní doba ukazuje, že dalším velkým hřbitovem pozůstalosti je digitální dědictví – tedy zjednodušeně řečeno účty v on-line světě. Ty přitom mohou mít hodnotu milionů korun.
Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě i řešení hodnoty na nich uložené. I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách.
Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.
Často jednotliví provozovatelé určují možnost dalšího využití profilů po zemřelých, ale obecně platí, že hodnota těchto účtů může být v celkovém součtu obrovská. A na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů.
Pokud tak kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by do své závěti zahrnout i digitální dědictví. Jinak se o něm pozůstalí ani nemusí dovědět.
Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)
jako mnoho věcí v Česku je přímo nemorální,aby notář dostal procenta z výše ceny majetku a ne za aktuálně pracovní úkon spojený s vyřízením závěti.