Konkrétně silná konkurence ze strany Číny, vlažná podpora ze strany Evropské unie a lákadlo USA v podobě zákona o snižování inflace (IRA), který nabízí příznivější podmínky pro tzv. zelené společnosti. Evropský solární průmysl dokonce varuje, že se nachází v existenční krizi a může brzy zkolabovat.
Pohyb v plném proudu
Jednou ze společností, která se stěhuje, je švýcarský výrobce solárních modulů a článků Meyer Burger, jenž v polovině března uzavřel svůj závod v německém Freibergu. Navzdory snahám společnosti i německé vlády skončila jejich jednání neúspěchem. Uzavření závodu způsobilo kromě ztráty 500 pracovních míst také desetiprocentní pokles evropské výroby.
Společnost přesune výrobu do USA, kde plánuje zřídit dvě továrny, jednu na solární panely v Arizoně a druhou na solární články v Coloradu. Stejnou cestou se rozhodla jít i norská společnost Freyr, která vyrábí lithium-iontové baterie.
Ta ukončila financování závodu v Norsku a začátkem února letošního roku podle oficiálního prohlášení na svých internetových stránkách oznámila, že se stěhuje do USA, kde se hodlá zaměřit na svůj závod v Georgii.
Nedostatek podpory
Obě tyto společnosti jen doplňují seznam dalších evropských společností, které kvůli nedostatku podpory a následným finančním problémům zavírají své továrny nebo přesouvají své podnikání na jiné kontinenty. Podle agentury Reuters ohlásilo v posledním roce finanční potíže nejméně deset společností.
Německé ministerstvo hospodářství si uvědomuje vážnost situace a snaží se zjistit všechny možnosti financování, stejně jako norské ministerstvo obchodu, které zavedlo novou průmyslovou politiku v oblasti zelené energie.
Svou podporu poskytuje i Evropská unie, která v polovině dubna letošního roku vyhlásila dobrovolnou chartu pro podniky a evropské vlády, aby zajistily, že část nákupů solárních panelů bude vyrobena v tuzemsku. Koordinační sdružení Solar Power Europe však upozorňuje, že charta není právně závazná.
Poslanec Evropského parlamentu Michael Bloss je spíše toho názoru, že by Evropská komise měla zřídit fond, který by pomáhal společnostem odkupovat nepoužívané panely, které byly vyrobeny v Evropě.
Zatímco například švédská společnost Northvolt získala pomoc od německé vlády ve snaze udržet výrobu v zemi, Meyer Burger podporu nedostal. Politické neshody ohledně výše finanční podpory tedy nutí společnosti hledat alternativy mimo Evropu.
Dlouhodobé volání o pomoc
Podle Johana Lindahla, generálního tajemníka Evropské rady pro solární výrobu (ESMC), je odchod společnosti Meyer Burger z evropského trhu pouze začátkem. Evropští výrobci žádají o podporu již delší dobu a důvod je prostý – obrovská konkurence z Číny s levnými výrobky, která tlačí ceny evropských výrobců dolů.
Čínská vláda vkládá obrovské částky do podpory zelené energie, ať už jde o fotovoltaiku nebo elektromobily, a expanduje i za hranice země. V současné době se podílí 80 procenty na celosvětové produkci solární energie.
Podle výzkumníků společnosti Wood Mackenzie jsou náklady na výrobu panelů o polovinu nižší než v Evropě, kde jejich cena činí 22 centů, a přitom jsou srovnatelné s evropskými výrobky. Levná výroba umožňuje prodávat výrobky za lepší ceny, což znamená, že o zdánlivě drahé výrobky z Evropy není takový zájem a výrobcům leží ve skladech například nevyužité solární panely.
Jako rychlé řešení zavedla Evropská komise zákon o čistém nulovém průmyslu, který má pomoci zvýšit domácí výrobu na 40 procent do roku 2030 tím, že urychlí byrokratické postupy a dále zlepší podmínky.
Jedním z nařízení je, že výrobky prodávané v EU nesmí pocházet z nucené práce. Navzdory výše uvedeným krokům, které by mohly přinést změnu, je třeba počítat s tím, že zlepšení se projeví až v budoucnu. Evropskému trhu to nepomůže okamžitě.
Lepší podmínky v USA
Není divu, že podniky láká americký kontinent. Zákon o snižování inflace (IRA), který tam byl schválen v roce 2022, podporuje jak snižování inflace, tak snížení emisí o 40 procent do roku 2030. Tento zákon zahrnuje investice do zelené energie nejen na průmyslové úrovni, ale má pomoci i domácnostem a komunitám.
Má oživit průmysl a zvýšit zaměstnanost ve státech, jako jsou Georgia, Jižní Karolína nebo Texas. Na rozdíl od evropského zákona nabízí americká vláda pro tento účel granty, půjčky, daňové úlevy nebo jiné pobídky. Takové kroky nakonec vedou k rozhodnutí evropských výrobců změnit pole své působnosti a přesunout výrobu za oceán.
Dopad na obce po odchodu podniků
Uzavírání závodů má nejen rozsáhlý dopad na evropské hospodářství, ale může způsobit problémy zejména na místní úrovni. Německé město Freiberg funguje od konce 20. století, a to především díky finanční podpoře, která umožnila rozvoj průmyslu a vznik nových odvětví. V roce 2010 však do oblasti expandovala čínská konkurence, což město také výrazně ovlivnilo.
Trvalo deset let, než německá vláda změnila omezení dotací a než se poptávka i průmysl opět rozjely. Jak uvedla agentura Reuters, v roce 2021 převzala závod místní zkrachovalé firmy společnost Meyer Burger, která byla po určitou dobu největším zaměstnavatelem ve městě. Odchod společnosti tak může obyvatelům či okolním městům opět způsobit problémy a vrátit je v čase.
Autorka je hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading
(Redakčně upraveno)
Ceny energií v Číně a USA jsou podle Evropy 4x nižší. Tak se není čemu dvit!
No ne! Že by fanatická ideologie popírající fyzikální i ekonomické zákony nebyla tou pravou cestou? Že by ryze socialistické regulace ekonomiky a strkání rypáku úplně do všeho nebylo podnikatelským ideálem? Že by odběratelé ve světě nebyli ochotni platit Evropě čtyřnásobné ceny, než Číně, protože Evropa je leaderem v zelené idiocii? No to jsou mi věci! Asi ty Leninovy spisy soudruzi z EU četli špatně.