Grandiózní oživení čínské ekonomiky se nekoná

Trhy letos očekávaly grandiózní vzestup čínské ekonomiky poté, co na konci roku 2022 radikálně zmírnila pandemické restrikce a avizovala novou růstovou politickou agendu v roce 2023. Od té doby začala bobtnat rozvaha centrální banky Číny, čímž došlo k uvolnění nové likvidity do oběhu. Monetární a fiskální politiky byly nastaveny tak, aby přiměřeně stimulovaly ekonomiku.
Čína prochází novou vlnu infekcí covid-19 a obavy z dalšího možného uzavření trhu zasáhly akcie s expozicí v této zemi. Ilustrační foto: Depositphotos.com

První kvartál ale poskytl data, podle kterých je obnova čínské ekonomiky spíše smíšená a nebudí nadšení. Růst čínského hrubého domácího produktu (HDP) se v prvním kvartále 2023 ukázal být svižným na 4,5 procenta, oproti 2,9% růstu v kvartále předchozím.

Čerstvá ekonomická data však poukazují na zpomalující růst maloobchodních tržeb a propady prodejů a cen v nemovitostním sektoru. Navíc průmyslová produkce byla pod očekáváními a nové investice společností do stálých aktiv budí zklamání. Tyto zprávy se pomalu rozšířily napříč čínskými trhy a mnohé analytiky Wall Street to vedlo k úpravě očekávání ohledně dalšího ekonomického vývoje.

Čínský Hang Seng Index tak od vrcholu v lednu odepsal 20 procent, CSI 300 9,4 procenta a akcie čínských technologických blue chipů, jako jsou BYD, Tencent, JD a Alibaba, odepisovaly nižší desítky procent. Jüan oslabil a cena mědi (která koreluje s globální ekonomickou aktivitou, pozn. aut.) se vyvíjela opačně, než čekalo a dostala se na letošní minima na 3,57 dolaru za libru.

Číňané se v důsledku propadajících se cen nemovitostí cítí být chudší, a tak větší část svých disponibilních příjmů raději uspoří, a to i přesto, že jejich příjmy rostou, nezaměstnanost klesá a spotřebitelská nálada se postupně zlepšuje.

Zatímco bohatší domácnosti zvýšily své výdaje na luxusní zboží, většina spotřebitelů nesleduje stejný trend a příliš neutrácí za věci, jako jsou dovolené, nebo nové automobily. Hlavním důvodem, proč čínský spotřebitel pravděpodobně neudrží budoucí ekonomický růst, je vysoké zadlužení domácností, které činí 100 procent disponibilních příjmů domácností.

K růstu zadlužení došlo během posledních let velkého boomu nemovitostního sektoru, a to se ještě prohloubilo kvůli drakonickým pandemickým opatřením. Implikace je taková, že další růst Číny bude pravděpodobně záviset na další vládní stimulaci. Dluh totiž tlumí rozjezd spotřebitelské poptávky, která by podpořila ekonomiku a projevuje se to na slabých maloobchodních tržbách.

Na těch se projevuje také mimořádně vysoká nezaměstnanost (20,4 %) mladých Číňanů ve věkové kategorii 16 až 24 let. Přísná pandemická opatření čínské vlády dovedla mnoho středních a menších podniků, které se výrazně podílely na zaměstnanosti mladých ke krachu. Sektor služeb, který má podle Morgan Stanley být letos tahounem čínské obnovy, je ale výrazným zaměstnavatelem lidí v této věkové kategorií.

Čína dodnes agresivně podporuje vyšší vzdělání u mladých lidí, čímž dochází k znehodnocení vyššího vzdělání a vzdělanější osoby jsou tak častěji nezaměstnaní než méně vzdělaná populace. Ve zkratce se zdá, že tamní univerzity (nevyjímaje prestižní) poskytují vzdělání, které se míjí kvantitou a typem se skutečnou poptávkou ekonomiky.

To ilustruje frekventované a neprecizní zásahy čínské vlády do vlastní ekonomiky, jež vytvářejí nepříjemné konsekvence. Ty se mohou v budoucnosti stát strukturální brzdou ekonomického motoru Číny, ačkoliv se ironicky tyto zásahy prováděly právě za účelem ekonomického rozvoje.

V první polovině roku by mohla být ekonomika podpořena obnovou v turismu a cestování, nicméně čínský spotřebitel ani historicky nedokázal historicky udržet ekonomický růst země. Například ve Spojených státech je spotřebitel tím hlavním motorem růstu a Čína by se ráda tomuto modelu přiblížila.

Nicméně s vysokou zadlužeností domácností to nepůjde snadno. O slabším spotřebiteli značí i velmi nízké a klesající inflační údaje v Číně. Ty mohou naznačovat, že spotřebitel není schopen absorbovat vyšší ceny, a to se může podepisovat na maržích čínských společností.

Míra inflace v Číně činila 0,1 procenta v dubnu a 0,7 procenta předtím v březnu. Je tak možné, že se v dalších měsících čínská ekonomika ocitne v deflaci, a to bude další impulz pro čínskou vládu k zintenzivnění stimulačních praktik.

Čína navíc prochází novou vlnu infekcí covid-19 a obavy z dalšího možného uzavření trhu zasáhly akcie s expozicí v této zemi. Podle zprávy agentury Bloomberg nová vlna nákazy virem covid-19 zahrnuje rychle se šířící variantu XBB a očekává se, že v červnu dosáhne vrcholu přibližně 65 milionů infekcí týdně.

Šlo by tak o největší vlnu nákaz virem covid-19 vůbec. Pokud by se tamní vláda rozhodla znovu uzavřít ekonomiku, pak jí a potažmo lokální akcie čeká pravděpodobně pokračující pokles.

Z výše uvedeného plyne, že pokračující růst tamní ekonomiky se pravděpodobně neobejde bez dodatečného zásahu vládních orgánů. Již teď čínské firmy čelí výprodejům kvůli obavám z dalšího ekonomického vývoje, nové vlně infekcí covid-19 a strukturálním problémům jako je vysoké zadlužení domácností a vysoká nezaměstnanost mladých lidí.

Situaci může dále zhoršit rozhodnutí vlády o znovuzavedení striktních pandemických opatření a slabá ekonomická data. Ovšem nemyslím si, že je znovuzavedení lockdownů je pravděpodobné, čínská vláda se z minulosti dozajista poučila.

Obavy jsou tedy veliké a mohly by se pomalu blížit svému potenciálnímu vrcholu. Pokud čínská vláda oznámí svůj záměr k rozšíření expanzivní politiky, což je ve světle výše uvedených faktorů pravděpodobné, povede to k vlně optimismu na finančních trzích.

Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB