Překvapení je to především proto, že podle již zveřejněných ceníků jednotlivých distributorů energií došlo od července k výraznému zdražení elektřiny a plynu pro konečné spotřebitele. Podle dnes zveřejněných dat ČSÚ však cena energií vzrostla meziměsíčně v průměru pouze o 1,6 procenta, což bylo dokonce méně, než měsíc před tím (růst o 2,1 %, pozn. aut.).
Nejvíce k meziměsíční inflaci přispívala oblast rekreace a kultury, kde se projevil sezónní efekt vyšších cen dovolených (příspěvek +0,4 procentního bodu). Další v pořadí byly potraviny a náklady spojené s bydlením (shodný příspěvek ve výši +0,3 pb).
Meziroční inflace, která zrychlila na 17,5 procenta, tak skončila výrazně pod naším odhadem i prognózou centrální banky. My jsme předpovídali nárůst meziroční inflace z červnových 17,2 procenta na 19,3 procenta v červenci, zatímco Česká národní banka čekala 18,8 procenta.
Konsensus analytiků byl však nižší, když činil 17,9 procenta. Náklady spojené s bydlením (včetně energií) tvořily i nadále zhruba třetinu meziroční inflace, jejich dynamika se však zvýšila jen nepatrně, z 22,8 procenta na 23,1 procenta. Růst cen energií zrychlil v průměru z 36,7 procenta na 38,9 procenta. To je nicméně pouze zlomek strmého nárůstu cen na velkoobchodních trzích.
Podle nás je otázkou času, kdy se nové ceníky distributorů a vysoké velkoobchodní ceny energií projeví ve spotřebitelské inflaci. Načasování je však nejasné s ohledem na to, že neznáme způsob, jakým ČSÚ nové ceníky distributorů zohledňuje ve svých statistikách.
Jak ukazuje dnes zveřejněný údaj, tak průsak vyšších cen energií do inflace bude pravděpodobně o dost pozvolnější, než jsme původně čekali. I tak by však měla meziroční inflace v dalších měsících zrychlovat až do blízkosti 20 procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
