To dokládá jejich opatrný přístup k začátku snižování sazeb. V USA to je ale daleko více podloženo pokračující sílou tamní ekonomiky. V případě Fedu se tržní zacenění posunulo k výhledu Société Générale ohledně snížení sazeb v úhrnu o 75 bazických bodů do konce roku (vs. 150 b. b. na začátku února – pozn. aut.).
Ekonomika eurozóny si oproti tomu nevede tak dobře, zejména pak Německo, v důsledku čehož může být ústup inflačních tlaků v Evropě nakonec rychlejší. Jak u ECB, tak u Fedu, ovšem očekávání investorů ohledně snižování sazeb v letošním roce ve světle nedávno zveřejněných dat a vyjádření centrálních bankéřů v posledních týdnech polevilo.
Do konce roku tržní kontrakty implikují pokles depozitní sazby ECB o téměř 100 bazických bodů (vs. cca 150 b. b. na začátku února). Páteční komentáře představitelů ECB naznačily, že by rozhodnutí o prvním snížení sazeb mohlo být na jednacím stole již na červnovém zasedání.
Předstihové indikátory sentimentu byly v eurozóně smíšené. Zlepšení v únoru vykázala spotřebitelská důvěra i PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) ze služeb, který dosáhl 50 bodů. To ale vyvažovalo zhoršení ve zpracovatelském průmyslu, a to především vlivem silného poklesu v Německu, kdežto v ostatních velkých evropských ekonomikách byl sentiment o poznání lepší.
Navzdory výraznému zhoršení PMI v závěru týdne zveřejněný německý IFO index ukázal na mírné zlepšení podnikatelské důvěry. Naděje na oživení růstu tamní ekonomiky na začátku letošního roku jsou však mizivé, poté co v posledním loňském čtvrtletí mezikvartálně klesla o 0,3 procenta, jak potvrdil i v pátek zveřejněný finální údaj hrubého domácího produktu (HDP).
Podle struktury HDP k poklesu ve čtvrtém loňském kvartálu přispěly zejména fixní investice (-0,4 p. b.) a nižší tvorba zásob (-0,1 p. b.). Malou útěchou je ale mezičtvrtletní růst spotřeby domácností o 0,2 procenta. Navíc výsledek spotřeby byl za třetí čtvrtletí roku 2023 revidován směrem nahoru na 0,0 procenta namísto -0,3 procenta mezikvartálně.
Právě výdaje domácností budou podle nás, nejen v Německu ale obecně v eurozóně, hlavní hnací sílou ekonomického růstu v letošním roce. Sentiment indikátory byly zveřejněny i u nás. Zatímco spotřebitelská důvěra v únoru vzrostla, ta podnikatelská naopak klesla.
S ohledem na absenci klíčových dat bylo obchodování v průběhu týdne poměrně klidné. Náladu na finančních trzích určuje i probíhající výsledková sezóna v USA, v jejímž rámci dobré výsledky jen utvrzují investory v pozitivnějším naladění ohledně vyhlídek pro tamní ekonomiku.
Dolarové tržní sazby během týdne vzrostly o ti až osm bazických bodů dle splatnosti. Korunové tržní sazby jsou nakonec díky pátečnímu růstu v týdenním srovnání prakticky beze změny, stejně jako ty eurové. Ve světle smíšených sentiment indikátorů euro dokázalo oproti dolaru mírně posílit o 0,4 procenta.
Na pozadí oslabení amerického dolaru měly středoevropské měny tendenci posilovat. Česká koruna vůči euru zpevnila během týdne o 0,3 procenta, maďarský forint jen nepatrně o 0,1 procenta a polský zlotý o 0,7 procenta, když těžil z pozitivních zpráv o odblokování prostředků z EU fondů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
