Inflace tedy přestává být bolavým místem české ekonomiky a současně začíná pozitivně ovlivňovat i reálné příjmy domácností. Po devíti čtvrtletích v řadě, kdy reálné mzdy u nás klesaly, přinese letošní první kvartál po dlouhé době jejich růst.
Zvýšení reálných příjmů by tak mohlo vrátit českým spotřebitelům chuť k nákupům. Oživení domácí poptávky je přitom klíčový faktor pro nastartování české ekonomiky. Prvním signálem, že k tomu již dochází, byl růst spotřeby domácností v posledním kvartálu 2023, kdy mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 procenta.
Vliv na pokles únorové inflace měly ceny potravin. Do cen pro konečné zákazníky se tak propisuje tři čtvrtě roku trvající pokles cen zemědělských výrobců. Ceny zemědělců v únoru meziročně klesly již podeváté v řadě a byly meziročně nižší o 19,8 procenta.
Klesající inflace a klesající ceny zboží na pultech se promítají i do růstu tržeb v maloobchodu. To vše jsou jasné signály, že sílící domácí spotřeba by mohla stimulovat růst hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce. I když nepůjde o nijak silný růst, bude to po loňském poklesu HDP o 0,4 procenta pozitivní změna.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
