Meziročně byly ceny průmyslových výrobců jako celek v únoru nižší o 0,9 procenta. Jejich pokles byl však oproti tržnímu konsensu (-1,3 % y/y) mírnější. Zdali šlo pouze o jednorázový výkyv daný zpožděným zohledněním vyšších cen energetických vstupů, ukážou až další měsíce.
Únorová inflace v eurozóně byla v pondělí potvrzena na 2,6 procenta meziročně. Oproti lednovým 2,8 procenta se tedy růst spotřebitelských cen snížil. V rámci struktury je pokračující dezinflace patrná také u jádrové inflace, která dosáhla 3,1 procenta meziročně po 3,3 procenta o měsíc dříve.
Pokud jde o další vývoj, očekáváme, že odeznívání energetického šoku a problémů v dodavatelských řetězcích, vysoká srovnávací základna ve složce potravin a pokles velkoobchodních cen plynu by měly na podzim snížit celkovou meziroční inflaci pod dvě procenta.
Její jádrová složka však pravděpodobně zůstane po celý rok na úrovni kolem 2,5 procenta. Přispět by k tomu měl zejména pokračující silný růst jednotkových mzdových nákladů v eurozóně, který letos odhadujeme na průměrných 3,7 procenta. Evropská centrální banka by podle nás mohla začít se snižováním úrokových sazeb v červnu.
Devizové trhy do nového týdne vstoupily poměrně vlažně. Euro k dolaru stagnovalo na úrovni 1,089 USD/EUR. Měny středoevropského regionu včetně české koruny měly tendenci mírně oslabovat. V páru s eurem odpoledne česká koruna ztrácela zhruba 0,2 procenta, když se obchodovala v blízkosti 25,20 CZK/EUR.
Ani vyšší než očekávaná dynamika cen tuzemských průmyslových výrobců v kombinaci s poměrně výrazným nárůstem korunových tržních úrokových sazeb (o 6-8 bazických bodů podle splatnosti, pozn. aut.) tak v pondělí koruně nepomohly. Zásadní zprávy zřejmě nenabídne ani úterek. Vyšší volatilitu by na devizový trh mohly přinést až středeční výstupy ze zasedání České národní banky a Fedu, centrální banky USA.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
