Makroekonomická prognóza byla revidována níže, zrovna tak výhled jádrové inflace. Nepotěšila ani evropská data, zejména červencová průmyslová výroba; slabost vykazuje zejména německý průmysl.
Naopak z dolarové strany jsme se dočkali další série příznivých dat v podobě relativně silných srpnových maloobchodních tržeb, vyšší byla i tamní srpnová jádrová inflace či ceny průmyslových výrobců.
Silnější dolar se podepsal i na tlacích k oslabování středoevropských měn. Výjimkou byl maďarský forint, který v celotýdenním hodnocení lehce posílil.
Jinak přetrvávala silná korelace mezi vývojem polského zlotého a české koruny, která je patrná od nečekaně razantního snížení úrokových sazeb ze strany polské centrální banky v minulém týdnu.
Trhy spekulují, že ke stejnému kroku by mohla přistoupit i Česká národní banka (ČNB). V tomto směru pomohla i pondělní tuzemská inflace za srpen. I když meziroční inflace klesla v souladu s očekáváním na 8,5 procenta, jádrová složka skončila pod předpokladem ČNB ve výši 6,2 procenta, když její meziroční dynamika klesla na šest procent.
Koruna tak během tohoto týdne několikrát otestoval hladinu 24,60 CZK/EUR. Takto slabá byla naposledy v loňském říjnu. V samotném závěru týdne se její kurz držel kolem 24,50 CZK/EUR.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
