Na příjmové straně státního rozpočtu zůstává stejná situace jako v předchozích měsících. Celkové příjmy jsou meziročně nižší o 4,1 procenta. Na tomto poklesu se nejvíce podílel téměř 20% propad inkasa daně z příjmu právnických osob, a to i po odvedení zářijové čtvrtletní zálohy na dani. I přes to ale stát na této dani vybral o 20,6 miliardy více, než s čím počítal plán státního rozpočtu. Za tím pravděpodobně stojí ve výsledku lepší makroekonomický vývoj a menší negativní dopad na tuzemské firmy.
Obdobně se vyvíjí i daň z příjmu fyzických osob. V opačné situaci se i nadále nachází daň z přidané hodnoty. Výběr DPH je sice meziročně jen ve velmi mírném záporu, oproti plánu však je jeho výběr nižší o 13,8 mld. Kč. Na vině je samozřejmě pokles maloobchodních tržeb ale i příliš optimistická očekávání státu v současném plánu státního rozpočtu.
Ostatní daňové položky více méně odpovídají plánovanému inkasu. Celkově jsou tak daňové příjmy o pět miliard vyšší, než s čím počítalo ministerstvo financí. Navíc se, stejně jako v předchozích měsících, přidává téměř dvacet miliard v podobě nedaňových příjmů nad rámec plánu státního rozpočtu, zejména z Evropské unie a vládních rezerv. Celkově je tak na tom příjmová strana o 24,9 mld. Kč lépe, než rezort financí očekával.
Ani na výdajové straně příliš změn nenastalo. Celkové výdaje státu vzrostly meziročně o závratných 16,6 procenta, ale jejich tempo poprvé od letošního března zpomalilo. Hlavním důvodem je ale pomalejší realizace investic, zatímco běžné výdaje si stále drží vysokou dynamiku. I přes to na nich stát oproti plánu doposavad ušetřil 76 miliard v čele s platy státních zaměstnanců a výdaji na obsluhu státního dluhu. V případě platů však lze očekávat, že tuto úsporu umaže v závěru roku tradiční vyplácení odměn.
Naopak vyšší výdaje oproti plánu jsou spojeny s podporou municipalit. Investiční výdaje druhý měsíc v řadě výrazně zpomalují své tempo a proporcionálně na nich tak stát „ušetřilů 21,5 mld. Kč. V nominálním vyjádření je sice aktuální výše realizovaných investic nejvyšší v historii, nicméně celoročního plánu již pravděpodobně nedosáhne. Před tím jsme varovali již dříve.
Dodatečné navýšení kapitálových výdajů, dvouměsíční uzavření ekonomiky a spory s municipalitami ohledně financování podle nás nevytvořily podmínky pro tak vysoké investiční výdaje. Jejich část tak pravděpodobně bude převedena do příštího roku, což by snížilo výsledný deficit státního rozpočtu v obou letech.
V souhrnu se tak státní rozpočet vyvíjí lépe jak na příjmové, tak i na výdajové straně. Obrázek ale zkreslují naakumulované příjmy, které se v následujících měsících nebudou opakovat, a naopak výdaje, které se budou čerpat až v závěru roku. I tak ale je vývoj státního rozpočtu lepší, než jsme očekávali, což podporuje i příznivější makroekonomické prostředí. Celkově nás tak aktuální situace vede ke zlepšení naší prognózy pro letošní rok z původních čtyř set miliard na 350 mld. Kč.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
