Za loňský rok museli členové Horské služby vyrazit k 10 524 případům, což je o téměř pět set více než v dosavadním rekordním roce 2019. Jen v létě to přitom bylo 2 918 nehod. Záchranáři růst případů přičítají čím dál větší popularitě dovolené na horách a rychlému rozvoji adrenalinových aktivit.
„Hory jsou dnes plné aktivit, které s sebou přinášejí těžší úrazy. Zatímco v 90. letech se po horách spíše chodilo, dnes se v mnohem větší míře jezdí a následně také padá. Cyklistika patří mezi aktivity, kde zaznamenáváme asi nejrychlejší progres počtu zranění a v tomto ohledu ji považujeme za nejvíce rizikovou,“ uvedl náčelník Horské služby René Mašín.
Potvrzují to i čísla z knihy zásahů. Už druhý rok po sobě zaznamenali horští záchranáři více než tisíc úrazů cyklistů za sezonu. Fatální jsou především úrazy hlavy. „Přilba je základ. U dětí do patnácti let je povinná. Pokud by se mě někdo zeptat, jestli podporuji povinnou přilbu pro všechny věkové kategorie, zvednu obě ruce,“ dodal Mašín.
Roste obliba elektrokol
Na vzrůstajícím počtu cyklistických nehod má vliv vzrůstající obliba elektrokol. ERV Evropská pojišťovna uvedla, že v roce 2021 bylo za celý den ošetřeno dvacet elektrocyklistů z celkového počtu 1 109 nehod na bicyklech. V roce 2022 to bylo 27 z 1 003 bouraček a v letošním roce horští záchranáři ošetřili jen do 10. července už 28 elektrocyklistů z celkového počtu 300.
Odborníci upozorňují, že elektrokola jsou těžší a tím pádem hůře ovladatelná. Často na ně navíc usedají méně zkušení cyklisté nebo starší lidé, kteří si nedokáží poradit v krizových situacích. Nejčastěji dochází k úrazům hlavy nebo krku při nárazech do pevných překážek, jako jsou třeba stromy.
ERV Evropská pojišťovna uvedla, že podle celoevropských průzkumů nosí na kole helmu pouze 51 procent českých cyklistů. Při sjezdech v extra náročných terénech by pak neměl chybět ani chránič páteře.
I pěší turistika může bolet
Mnoho komplikací ale vzniká i při vysokohorské turistice, pěší turisté tvoří podle informací Horské služby kolem 17 procent všech záchranných akcí. Mezi nejčastější zranění patří zlomeniny, odřeniny a pohmožděniny způsobené pády v náročném terénu.
Odborníci radí, že je zapotřebí sledovat aktuální předpověď počasí a vyrážet do hor ideálně brzy ráno. Nehrozí pak nebezpečné sestupy v bouřkách nebo za tmy. Náhlé zhoršení počasí může překvapit i ve známém prostředí a záchranáři pak často vyrážejí na pátrací akce po ztracených turistech. V teplých měsících hrozí také úžehy a úpaly, proto je třeba využívat pokrývky hlavy a dodržovat pitný režim.
Například na konci srpna členové Horské služby v Jeseníkách během jednoho víkendu zasahovali u zraněných cyklistů, hledali ztraceného houbaře i muže s jeho desetiletou dceru nebo pomáhali zraněné seniorce. Společným jmenovatelem u všech zásahů bylo počasí a podcenění dřívějšího soumraku.
Do hor raději s pojištěním
I když je turista nebo cyklista dobře vybaven a připraven a svědomitě dodržuje veškerá bezpečnostní pravidla, nikdy si nemůže být naprosto jistý, že se mu nějaký nepříjemný úraz nestane. Proto se při podobné dovolené vždy na aktivity v horách vyplatí připojistit.
Zvláště nepříjemné to může být v zahraničí. V Evropě na zásahy Horské služby nelze uplatnit Evropský průkaz zdravotního pojištění, takzvanou EHIC kartu. Při cenách za zásahy Horské služby, které se mohou vyšplhat až na 400 euro, se tak pojištění rozhodně vyplatí.
Některé pojišťovny včetně ERV Evropské přitom nabízejí pojištění přímo pro horaly. To vedle pojištění léčebných výloh, úrazového pojištění pro případ trvalých následků či smrti, nebo pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku zahrnuje právě i zásah horské služby a vzlet vrtulníku v tísňové situaci.
