O peníze se sází stále více Čechů

Tři čtvrtiny respondentů, kteří se v minulém týdnu vyjádřili v anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), se přiznaly k tomu, že sázejí v některé z her. Z toho polovina, celkem 38 % respondentů, sází pravidelně, ta druhá alespoň občas. Jen každý čtvrtý účastník ankety se nesnaží svůj rozpočet vylepšit výhrou.

Hazard je pro spoustu lidí riziko. Ilustrační foto: www.pixabay.com

Asi málokdo z těch, kteří sázejí s železnou pravidelností a s napětím sledují, zda jejich tipy či předtuchy jsou finančně odměněny, by se přiznali k závislosti. Tu totiž spojujeme spíše s požívání drog a jedná se o jev obecně společensky odsouzeníhodný.

Na druhou stranu je nepochybné, že pravidelnost je prvním a základním krokem k vypěstování závislosti a notorické sázení má když ne zdravotní, tak sociální dopady srovnatelné s drogovou závislostí. Nedávná studie Psychiatrického centra Praha ukázala, že prohry, zadlužení, problémy a rozpad rodin v souvislosti s hraním ročně vyjdou zhruba na 16 miliard korun.

Podle vyjádření šéfa jedné ze sázkových kanceláří je z hlediska hrozící závislosti zásadní rozdíl mezi tím, jestli někdo tráví hodiny u herního automatu nebo si koupí stírací los. Výroční zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti však podobné dělení stírá, protože problémové hraní nebo patologické hráčství se týká všech věkových skupin a typů sázek.

Vyšší míru rizika vykazují muži, kteří tvoří i velkou většinu léčených. Riziko je sice nejvyšší u technických her, takzvaných automatů, výherních hracích přístrojů, videoloterijních terminálů. Není zanedbatelné ale ani u on-line hraní a kurzového sázení.

V Česku lidí se závislostí na hraní automatů, hazardních on-line her či na sázení přibývá. Loni jich bylo podle výroční zprávy o hazardu kolem sto tisíc. Problémy s hraním mělo pak 440 000 osob.

V posledním roce si některou z hazardních her zahrálo téměř 37 % dospělých Čechů a Češek, v roce 2013 to bylo 34 %. Stírací losy si pořídilo či si v číselné loterii vsadilo 29 % lidí, rok předtím 28 %. On-line hry hrálo 13 % dospělých, o rok dřív to bylo 11 %.

Největší riziko závislosti hrozí lidem od 35 do 44 let. Víc než dvě pětiny hráčů s problémy tvoří ti, kteří hrají na automatech a podobných přístrojích. Mezi nimi je také největší podíl závislých. Nejvíce však přibývá mladých hráčů. Zatímco v roce 2013 si na internetu zahrálo 13 % osob od 15 do 24 let, loni to bylo už 23 %.

Podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti lidé loni za hazardní hraní utratili zhruba 138,1 miliardy korun. Příjmy provozovatelů se tak zvedly o desetinu. Hráči prohráli 31,4 miliardy korun. Rozpočet měl minulý rok z hazardu příjem 7,9 miliardy korun. Z toho státu připadlo 2,4 miliardy; 5,5 miliardy dostaly obce.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Senioři na tahu

Lidský život se za posledních sto let prodloužil nejen o roky, ale o desítky let. Doba, kdy po seniorech neštěkl ani pes, už je pryč. Pro vzdělávací instituce, cestovní kanceláře, zájmové spolky i volnočasová …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Měli by mít Češi na trhu práce přednost? V Česku už pracuje přes půl milionu cizinců

Analýza
Nadprůměrně pozitivní ekonomický vývoj Česka a vysoká životní úroveň, která je na obdobné té v západoevropských zemích. To jsou lákadla pro kvalifikované pracovní síly ze zemí severní, západní a jižní Evropy. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 v Česku značně přibylo zaměstnaných cizinců z ekonomicky vyspělejších evropských zemí – za prací k nám přišlo 25 tisíc nových pracovníků.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru