O výpovědi se vyplatí diskutovat nebo se soudit

Poradna

Chcete-li dát v práci výpověď, tak nikdy ne ústně, ale vždy jen písemnou formou. A jak jsme uvedli před týdnem v Poradně, totéž platí o výpovědi dané zaměstnavatelem. V obou případech se k takovému aktu přistupuje, jakoby se vůbec nestal. Ale ani písemná výpověď z pracovně-právního vztahu není tak úplně bez otazníků.

Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu, zaměstnavatel jen s oporou legislativy. Foto: Pixabay

Trochu omšelým vtipem personalistů bývají historky o zaměstnanci, který podal „výpověď dohodou“. Je to samozřejmě protimluv, který směšuje dvě formy ukončení pracovního poměru, ale každý se zkrátka nemusí vyznat v pracovním právu.

Ani tato formulace však nemusí být zmatečná. Jednak je povinností zaměstnavatele, aby si následně s pracovníkem jeho úmysl vyjasnil, a navíc slovy občanského zákoníku platí – co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, pokud ten byl druhé straně znám nebo o něm musela vědět.

O VÝPOVĚDI LZE DISKUTOVAT

V zásadě platí, že zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu (tedy i bez jeho udání), zaměstnavatel musí k tomuto kroku najít oporu v zákoně. Jedinou výjimkou je zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

Často ale dochází k tomu, že si zaměstnavatel pro své potřeby zákonné důvody přizpůsobí. Nebo neformuluje výpověď tak jasně, aby bylo zřejmé, že se jedná o výpověď a jaké jsou pro ni uváděny důvody. Nejasnost však sama o sobě není důvodem prohlásit výpověď za neplatnou, obě strany si mohou tyto nejasnosti následně objasnit. Pokud by však selhal i tento krok, může takovou výpověď prohlásit soud za neplatnou.

Nejčastěji se jedná o nedodržení základních zákonných podmínek pro účinnost výpovědi, jakými jsou nepřesné vylíčení a formulování důvodu k výpovědi, ústní výpověď, nedoručení výpovědi do vlastních rukou zaměstnance, ale především účelově provedené organizační změny. Tam často není zachována např. příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a výpovědí, nebo správné ukončení výpovědní doby před realizací organizační změny.

VÝPOVĚDNÍ DOBA DVOUMĚSÍČNÍ

Pokud se nejedná o okamžité ukončení pracovního poměru (§ 52 zák. práce), přichází ke slovu výpovědní doba. Ta začíná běžet od prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena, a musí být předem stanovena ve stejné délce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Délka záleží na domluvě obou stran, ale pokud k ní nedojde, nesmí být kratší dvou měsíců.

Může se však i protáhnout. Například ve chvíli, kdy je pracovník na konci lhůty v tzv. ochranné době (obvykle pracovní neschopnosti). Výpovědní doba totiž nemůže končit v den, kdy je pracovník v této ochranné době, ale prodlužuje se o příslušný počet dní, než se vrátí do práce. Na druhou stranu, pokud celá ochranná doba proběhne v rámci původně stanovené výpovědní doby (např. během prvního měsíce), k žádnému prodloužení nedochází.

Pokud zaměstnavatel dal výpověď z důvodu, pro který by mohl okamžitě zrušit pracovní poměr před nástupem mateřské nebo rodičovské dovolené, a výpověď by měla uplynout ještě v této době, výpovědní doba skončí až současně s mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Zaměstnání

Odbory úspěšně tlačily na růst mezd i více volna

Bezmála 900 tisíců zaměstnanců se loni týkaly nové kolektivní smlouvy. Ve dvou třetinách případů přinesly zvýšení mezd, tarify průměrně vzrostou o 4,3 procenta. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí …

Prognóza tlaku na zvyšování mezd

Náklady na pracovní sílu jsou v ČR téměř čtyřikrát nižší než v Dánsku. Levnější práce je už jen v dalších osmi zemích Evropské unie. Vyplývá to z údajů za rok 2017, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. Do …

Nejčtenější

„Investiční životní pojištění je hra pro střední třídu,“ říká respektovaný ekonom, profesor Jaroslav Vostatek

RozhovorTéma týdne
V poslední době se hodně mluví a píše o investičním životním pojištění. Požádali jsme proto o rozhovor jednoho z předních českých odborníků, profesora Jaroslava Vostatka. „Investiční životní pojištění není nic jiného, než investiční fond zabalený jako pojištění. To říkám svým studentům dlouhodobě. A kdyby se takové pojištění státu nelíbilo, tak je může zakázat,“ říká v rozhovoru, kterým dnes zahajujeme Téma …
Rolovat nahoru