V polovině února 2023 totiž vyprší mandát dvěma stávajícím členům bankovní rady, viceguvernérovi Marku Morovi a radnímu Oldřichu Dědkovi. Mora by mohl být jmenován znovu, zatímco Dědek již ne, neboť odsloužil dvě funkční období (kromě toho stávajícího končícího také další v letech 1999 až 2005, pozn. aut.), což je ze zákona maximální možný počet.
S pravděpodobností hraničící s jistotou dojde k obměně obou radních. Mora totiž patří k menšině radních, která zastává názor, že ČNB by měla základní úrokovou sazbu zvyšovat mnohem výrazněji nad stávající úroveň sedmi procent. S takovým názorem se ale neztotožňuje ani prezident Zeman, ani guvernér ČNB Aleš Michl. A právě to jsou klíčové osoby, které o nových jménech v bankovní radě rozhodovaly.
Je krajně nepravděpodobné, že by prezident Zeman jmenoval do bankovní rady takové osoby, které by byly ve fundamentálním názorovém rozporu s guvernérem. Proto lze očekávat, že bankovní rada ČNB bude ve svém postoji alespoň zpočátku ještě jednotnější než dosud, kdy pravidelně hlasuje v poměru 5 ku 2 ve prospěch zachování sazeb na stávající úrovni.
Vedle Mory hlasuje opakovaně pro zvýšení už jen radní Tomáš Holub, který se tak po jmenování dvou nových radních pravděpodobně ocitne v pozici „samotného vojáka v poli“, tedy za stávajících podmínek jediného a posledního „jestřába“ bankovní rady ČNB.
Únorová obměna bankovní rady by tedy rozhodně neměla být tak přelomovou proměnou tohoto tělesa, jakou bylo jmenování nového guvernéra a tří dalších radních letos na přelomu jara a léta. Nelze tedy ani čekat žádnou zásadnější změnu měnové politiky ČNB.
Nadále je třeba počítat s politikou udržování základní sazby na úrovni sedmi procent a se zahájením jejího pozvolného snižování nejdříve ve druhé polovině roku 2023, a to vše při pokračující deklarované připravenosti centrální banky intervenovat na devizovém trhu v případě potřeby za stabilizaci a posílení koruny.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
