A původ příjmení Drahý? Podle autorky výkladového slovníku českých příjmení profesorky Dobravy Moldanové buď jde buď o jmenný tvar přídavného jména, nebo je příjmení odvozeno z osobních jmen jako Drahoslav, Drahomil apod. Nejbližším podobným příjmím je krátká varianta – Draha/Drahová, těch v Česku žije celkem dvanáct, čtvrtina v oblasti Frýdlantu.
Celkem 31 mužů a žen se představuje jako Drahan, Drahanová. Je jistou anomálií, že nadpoloviční většina Drahanových má adresu v Praze a jen čtvrtina v Jihomoravském kraji, kde naopak bydlí dvě pětiny mužů toho jména.
Příjmení Drahanský má 21 mužů, téměř všichni žijí v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, podobně je tomu u žen, kterých je 23. Jde vyloženě o moravské příjmení, v českých krajích včetně Prahy bydlí jen tři lidé. Podobně je tomu u příjmí Drahonský/Drahonská. Z celkem 88 lidí s tímto příjmením, kteří žijí v ČR, jich bydlí třetina (28) v oblasti moravských Židlochovic. V Jihomoravském kraji žije více než 70 % mužů a žen s uvedeným příjmením.
POSLEDNÍ SVÉHO PŘÍJMENÍ
Určitě si kladete otázku, zda v Česku žije někdo, kdo se jmenuje Drahoň anebo Drahouš. A odpověď zní ano! První známé zmínky o Drahoňovi jsou podle prof. Moldanové z let 1369 a 1384 (Jesco Drahon de Vgest, resp. Jessco dictus Drahon).
Dnes je toto příjmení velmi vzácné – jeho nositelem je jen jeden muž (přesněji řečeno čtyřletý chlapec) a dvě ženy. Poslední muž, který používal toto jméno a jehož se redakci podařilo vypátrat, zemřel v roce 1976. Šlo o katolického kněze Václava Zimu, jenž jméno Petr Drahoň používal jako pseudonym pro své básně, prózy, eseje a literární kritiky, takže o nějakou příbuzenskou linii rozhodně nejde.
Zatímco pokračování příjmení Drahoň je velmi pravděpodobné, u příjmení Drahouš je to spíše velmi nepravděpodobné. Podle dostupných statistických údajů je jediným nositelem tohoto příjmí muž, jehož ročník narození je 1932. Muž, který by se jmenoval Drahula, v ČR nežije, ale v Praze bydlí jediná žena s příjmením Drahulová. Podobně, byť opačně, je na tom příjmení Drahušynec – v ČR opět najdeme jen jednoho člověka s tímto jménem.
Velkou vzdálenost mezi sebou mají Drahňak a Drahňaková, jediní dva lidé s tímto příjmením. Zatímco muž žije na Mostecku, žena bydlí v oblasti moravské Orlové. Drahňákových, tedy těch s čárkou, je v Česku dohromady tucet, třetina z nich žije na Jičínsku. Příjmení Drahun mají jen čtyři muži a příjmení Drahuta/Drahutová jen deset lidí, z toho sedm mužů. Nejvíce jich žije v brněnské oblasti. Podobně je tomu s příjmením Drahola (8 lidí). Nejvíce jeho nositelů najdeme přímo v Brně. Mezi málo četná příjmení se nepochybně řadí Drahošan/Drahošanová – 12 obyvatel a navíc jde o příjmení vzácné též svým výskytem, protože jinde než na Ostravsku je nenajdete.
DRAHOTA NA MORAVĚ? SKORO K NENALEZENÍ
V úvodu zmínění rčení by bylo možné změnit tak, že Drahota je zejména ve středních Čechách a v Praze. Z 285 mužů toho příjmení jich totiž dvě třetiny žijí v uvedených krajích. U žen, jichž je 319, je to podobné. Stojí za povšimnutí, že ve Zlínském kraji nežije ani jedna žena toho jména, ani jednoho muže nenajdeme v kraji Vysočina a Jihomoravském. V moravských krajích nalezneme jen pět žen a tři muže s tímto příjmím.
Příjmení Drahota se kvůli migraci obyvatel rozšířilo i do dalších zemí, a to nejen těch sousedních. Podle serveru Namespedia.com bylo zaznamenáno 12 nositelů příjmení v Maďarsku, deset v Německu a další v Rakousku a ve Velké Británii. Nejvíce záznamů mimo Česko je ze Spojených států s největší koncentrací v Nebrasce.
Ale zpět domů. V okresech Pelhřimov a Pardubice má adresu téměř polovina (50) všech Drahných (celkem jich v ČR žije 109). Drahník/Drahníková se jmenuje 37 obyvatel ČR, z toho tři pětiny všech žen žijí v Olomouckém kraji. Pokud jde o muže, čtvrtina bydlí v témže kraji a stejně velká část v kraji Jihočeském.
KANDIDÁT NA PREZIDENTA
V České republice žije 646 mužů s příjmením Drahoš a jeden z nich, bývalý předseda Akademie věd, kandiduje na prezidenta. Přestože se Jiří Drahoš narodil v oblasti Českého Těšína, dnes tam podle statistik nežije jediný nositel tohoto příjmení. Téměř polovina všech Drahošů a Drahošových (v ČR jich je celkem 685) žije v Pardubickém kraji. Nejčastěji se příjmení Drahoš ve srovnání s jinými vyskytuje v Hlinsku (každý 349. obyvatel), nejvíce Drahošů (76) žije v Chrudimi tedy více než desetina z celé republiky.
Mezi známými osobnostmi zůstaneme i na závěr tohoto dílu o „finančních“ příjmeních. Můžeme zmínit například reportéra a moderátora České televize Tomáše Drahoňovského. Drahoňovských je v Česku 731, v Libereckém kraji jich bydlí polovina. Televizní redaktor se narodil v Turnově, kde žije 77 nositelů a 67 nositelek tohoto příjmení, tedy pětina ze všech v ČR.
Jedním z nositelů příjmení Drahonínský/Drahonínská (celkem 14 mužů a žen) je také český reprezentant v lukostřelbě a paralympionik David Drahonínský. Vloni na paralympiádě v Riu hned po soutěži, v níž získal druhé místo, požádal o ruku svou přítelkyni. „Víte jak, ženský mají rádi ty drahý kovy a trocha stříbra se doma hodí,“ komentoval to.
A pokud potkáte někoho, kdo se jmenuje Teuer (35 mužů a 33 žen), vězte, že toto příjmení pochází z němčiny (drahý, nákladný) a že existuje pravděpodobnost 16:1, že pochází z Moravskoslezského kraje. U ženské podoby jména je šance 10:1. Posledním příjmením tohoto dílu je Drága/Drágová, které pochází z maďarštiny (drahý). V Česku jich žije celkem 12.
