„Situace na trhu práce se zejména v mezinárodním kontextu vůbec nevypadá špatně, pokud vezmeme v úvahu, že nejenom česká ekonomika čelí hluboké recesi. Zafungovala vládní opatření na podporu pracovních míst, zejména program Antivirus a ošetřovné,“ říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček se domnívá, že ke skokovému růstu nezaměstnanosti nedošlo díky programům na podporu pracovního trhu a nedochází tak u nás k masovému propouštění, jako například ve Spojených státech.
Míra nezaměstnanosti tak v ČR navzdory koronavirové krizi zůstává nejnižší v EU. „Příznivý výsledek je však zkreslen tím, že jen část lidí, kteří během koronavirové krize přišli o práci, se již nahlásila na příslušném úřadu práce,“ domnívá se Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Některé pracovní pozice jsou však podle Křečka neudržitelné a přežívají jen díky státní podpoře. „Jestliže bude státní podpora ukončena dříve, než se ekonomika vrátí do původní kondice, hrozí, že firmy budou masově propouštět. Ve firmách přežívají zombie pracovní pozice, které zaniknou s ukončením státní podpory,“ tvrdí ekonom.
„Z pohledu hospodářské politiky bude důležité, jak se vláda postaví k programům na podporu zaměstnanosti po skončení dosavadních balíčků,“ dodává Jan Vejmělek s tím, že svůj záměr by ministerstvo práce, resp. následně vláda měly oznámit a přijmout do konce srpna.
Podle Jana Vejmělka z Komerční banky nás ale prubířské měsíce teprve čekají. „Ke konci června skončilo ošetřovné, na trh se dostávají čerství absolventi, první firmy oznamují redukci pracovních pozic. Nicméně vzhledem k výpovědním lhůtám bude klíčový podzim. To totiž škody budou sčítat i firmy z turistického ruchu,“ vysvětluje.
Nezaměstnanost půjde během prázdninových měsíců dále postupně nahoru, padnout by měla úroveň 4% podílu nezaměstnaných, predikuje Vejmělek: „Pro podzimní měsíce předpokládáme v základním scénáři nárůst podílu nezaměstnaných přes šest procent.“
Ekonom Lukáš Kovanda to odhaduje ještě o dvě procenta více. „Během léta a pak i na podzim lze očekávat postupný nárůst míry nezaměstnanosti nejprve k šesti a v posledním čtvrtletí roku až k osmi procentům. To proto, že bude postupně končit platnost opatření zaváděných za účelem podpory ekonomiky a udržení zaměstnanosti během koronavirové krize, jako je ošetřovné nebo kurzarbeit,“ vysvětluje.
Politická záležitost
Z oznamování nízké úrovně míry nezaměstnanosti se stává politická záležitost, jak tomu bylo i dnes, podotýká ekonom Lukáš Kovanda: „V předstihu oproti řádnému termínu zveřejnění oznámila červnové číslo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Stalo se tak na tiskové konferenci, které se zúčastnili i někteří další ministři za sociální demokracii.“
Praxe oznamování zásadních makroekonomických ukazatelů mimo řádný termín, která se během koronavirové krize rozmohla, není šťastná, domnívá se Kovanda: „ Jde o citlivé údaje a politici jejich nahodilým zveřejňováním, jimž zjevně chtějí demonstrovat úspěch svých protikrizových opatření typu ošetřovného či kurzarbeitu, vnáší so zaběhlého chodu určitý chaos, jenž může mít nezamýšlené negativní důsledky.“
