Vláda nakonec bude muset rozpočet novelizovat

Názor
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v neděli uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Foto: Stanmott - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=115125010

Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.

Přestože Jurečkův argument zní logicky, pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří „vejít“ do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný.

Musela by v takovém případě nakonec stejně rozpočtový zákon novelizovat. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard.

PSALI JSME:
Vláda letos plánuje schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun

V tomto miléniu, počínaje rokem 2001 a konče loňskem, totiž vlády v těch letech, v nichž celoročně nakonec hospodaří schodkově, vykazuje za první tři měsíce roku v průměru deficit, který odpovídá patnácti procentům celkového celoročního schodku státního rozpočtu.

Uvedená průměrná hodnota patnácti procent platí také pro zúžené, novější období let 2010 až 2022. V těchto výpočtech nejsou zahrnuty roky 2016 a 2018, kdy tehdejší vlády hospodařily s celoročním přebytkem státního rozpočtu.

Letos za první tři měsíce roku činí schodek už 166,2 miliardy korun. Jestliže vláda plánuje mít schodek maximálně 295 miliard, už tedy „vypotřebovala“ 56 procent této maximální částky. Přičemž, jak už jsme si řekli, dlouhodobý průměr činí za první tři měsíce pouze patnáct procent celkového celoročního deficitu.

PSALI JSME:
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem

Pokud by vláda měla být letos za první čtvrtletí na této dlouhodobě průměrné úrovni patnácti procent, musela by ke konci března mít schodek nejvýše kolem 44 miliard korun. Ve skutečnosti jej má o zhruba 122 miliard vyšší.

Samozřejmě, letošní rok je vzhledem k mimořádné situaci na energetických trzích – loňské i letošní – specifický. Přesto se zdá být s ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun.

Citelně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Takto špatné hospodaření státu nepamatuji

Zavřít reklamu ×
  1. Stát již má jeden milion státních zaměstnanců, kterým neustále zvyšuje platy a to každoročně. Je zajímavé, když se během covidu, kdy byli téměř všichni státní zaměstnanci doma za 100 procent platu stát nepoložil. Jsme na Argentinské cestě po nástupu Peróna. Do té doby to byla země na úrovni Švýcarska a podívejte dnes

  2. Například policisté. Pořád se píše, že je podstav, aby nebyl, když jim, za to že odejdou do civilu, dají miliony korun od 35 let věku , to je potom těžké neodejít. Proto je údajný podstav. V jiných zemích výsluhy nemají. Navíc u nás mají policisté i jiné benefity jako například bydlení zdarma, každoroční lázně na 14 dní se všemi procedurami a jídlem a pitím zdarma atd. Je třeba stabilizovat bezpečnostní sbory a to tím, že se výsluhový příspěvek z měsíce na měsíc zruší, a to drobnou změnou příslušného ustanovení zákona O služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Policisté poté budou rádi, neboť se nebudou muset stresovat, že přijdou o výsluhu. Loni byl policejní plat téměř 52 000 Kč, to znamená, že nářky typu, máme malé platy, proto jsou výsluhy, opravdu nejsou na místě.

  3. Navíc už mají bezpečnostní sbory uzákoněný dřívější odchod do důchodu, tak jak to, že mají stále v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů výsluhy? V Norsku, Anglii atd. je také nemají, ale je pravda, že to nejsou tak bohaté ekonomiky, jako ta naše a veřejné finance nemají v dokonalé kondici jako máme my.

  4. Podle statistik je policejní služba v České republice jedním z nejméně nebezpečných zaměstnání, takže ani nářky typu, denně nasazujeme životy, nemohou obstát. Nejbezpečnější zaměstnání jsou v lesnictví a zemědělství. U policie hrozí zejména nebezpečí vzniku závažných případů hemoroidů.

    • Překlep, chtěl jsem uvést- nejnebezpečnější zaměstnání jsou v lesnictví a zemědělství.

      • S Ukrajinci se ta bezpečnost práce policie může rychle změnit k horšímu. Jen stačí zauvažovat. Kdo se tu z Ukrajiny dostal, když pro hladký přechod hranice směrem na západ musel každý uplácet ukrajinské celníky. A to ještě nemluvím o zkorumpovaných ukrajinských odvodových komisích. Kdo na to měl prachy. Jen ukrajinská smetánka, která byla na Ukrajině tzv. u lizu (korupčníci, tuneláři) a bohužel ještě mafiáni. Ukrajinská mafie potří mezi nejhorší a nejbrutálnější na světě. Potom se divíte, kolik se tu po našich silnicích prohání drahých SUV premiových značek z ukrajinskými SPZ. Nebude to dlouho trvat a ukrajinští mafiáni tu převezmou značnou část kriminálních aktivit, jako je obchod s drogami, zbraněmi (těch tu přivezli bez kontroly hodně), převaděčství atd. nebo se ještě vrátí k vydírání podnikatelů, jako v 90 letech. Oni ještě pořádně zatopí českým policajtům.

  5. Dříve byl policejní prezident plukovník, nyní máme u policie nejvíce generálů na světě. Nyní se navíc bude opět rozdávat generálská hodnost a bude zřejmě navržen i člověk, který byl pod vlivem alkoholu. Nebo další příklad, kdy krajský ředitel, kdy jeho náměstek, nadýchal při silniční kontrole, řešil situaci tak, aby mohl jeho podřízený na tučnou výsluhu. To je v pořádku?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Letošní změny ve financování bydlení

Letos v březnu Česká národní banka (ČNB) pokračovala ve snižování základní úrokové sazby o dalšího 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou stimulovat ekonomiku a zlepšit …

Vyplatí se platit nájem, nebo splácet hypotéku?

Před pár dny jsme našim čtenářům nabídli pod titulkem „Splátky hypotéky mohou být už brzy srovnatelné s nájemným“ analýzu výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové. Dnes přinášíme …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB