Podle Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) je už nyní zdanění hazardních her v Česku jedno z nejvyšších v Evropě a další zvýšení povede k nadměrné daňové zátěži s řadou negativních důsledků.
Institut varuje i před záměrem projednat společně s konsolidačním balíčkem, který musí projít celým legislativním procesem do konce letošního roku, také novelu zákona o hazardních hrách. Obává se totiž nedostatečného prostoru pro debatu o racionální regulaci hazardu.
Už při představení konsolidačního balíčku IPRH poukazoval na nekoncepčnost návrhu a hrozbu nárůstu nelegálního hazardu a s tím souvisejících dopadů na státní rozpočet. Podle současného návrhu se má u provozovatelů vybraných hazardních her od roku 2024 zvýšit daňová sazba z 23 na 30 procent. Půjde především o kurzové a živé hry.
Je třeba si uvědomit, že 30 procent není daň ze zisku, ale daň z tržeb provozovatele. Daň ze zisku platí provozovatel samozřejmě̌ také, navíc po odvedení hazardní daně a všech dalších povinných odvodů. Celková složená daňová kvóta provozovatele už tak přesahuje hranici, kde nelze legálně̌ podnikat.
Prioritou IPRH je daňová stabilita, která v České republice bohužel chybí. Za posledních sedm let byla právní úprava zdanění hazardních her novelizována hned čtyřikrát, a to nepočítáme daň z výhry. K úpravě daňových sazeb by mělo docházet jen na základě odborné diskuze a vyhodnocení dopadů.
Není také možné spojovat výši daňových sazeb se snižováním rizikovosti a zvýšením ochrany hráčů. Nejde o spotřební daň, která jako v případě tabákových výrobků nebo alkoholu dopadne na občany. Přímou daň platí samotní provozovatelé hazardních her.
V současné situaci jsou podle IPRH navrhované změny nekoncepční. Loňský rok byl po třech letech prvním obdobím, které nebylo výrazně ovlivněno dopady opatření v boji proti šíření nemoci covid-19. Výrazně zasahovat do daňové struktury hazardních her s potenciální vidinou vyššího výběru v řádech nižších stovek milionů korun tak považujeme v současné situaci za nezodpovědné.
Důkazem současného správného fiskálního nastavení a stabilních podmínek jsou podle Institutu aktuální rekordní výnosy daně z hazardních her, kdy za rok 2021 šlo o 12,5 miliardy korun, za loňský rok to bylo dokonce o 4,5 miliardy více. Daňové inkaso ve výši 17 miliard Kč představuje nejvyšší výběr daně z hazardních her od účinnosti aktuálně platné právní úpravy v roce 2017.
PSALI JSME:
Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má zajistit vládní konsolidační balíček?
Další změna se týká výherců, kdy se limit pro zdanění výher (tzv. srážková daň odvedená provozovatelem, pozn. aut.) v případě loterií sníží ze současného milionu na 50 tisíc korun za rok.
V případě dalších druhů her si budou muset sázející vést svou celoroční evidenci sázek, výher a proher podle jednotlivých druhů her a provozovatele, u kterého v kalendářním roce hráli. Všechny tyto údaje pak budou muset zahrnout do svých daňových přiznání. U zisků překračujících 50 tisíc budou muset zaplatit daň.
Výherci budou nově zatíženi evidencí všech vkladů a výher podle jednotlivých druhů her a provozovatelů. Úprava systému a administrativa tak bude stát více, než kolik stát reálně na dani vybere.
Každý hráč by si nyní měl schovávat účtenky a potvrzení o výhrách. Pokud totiž za rok překročí v čistých výhrách částku 50 tisíc korun, bude muset nově podávat daňové přiznání. Navíc hrozí, že to nikdo z hráčů dělat nebude a tato povinnost se mine účinkem.
Již v roce 2019 jsme upozorňovali, že tímto krokem vzrostou náklady na potírání nelegálního hazardu. Stát v podstatě vhání hráče do náruče nelegálních provozovatelů. Žádný z nich totiž nebude chtít hrát s provozovateli, u kterých mu v případě výhry stát sebere 15 nebo 23 procent.
IPRH považuje za řešení jak v oblasti ochrany hráčů, tak ve zvýšení příjmů do státního rozpočtu, zaměřit se právě na potírání nelegálního hazardu. Podle aktuálních dat tvoří nelegální hazard v Česku až 30 procent trhu s hazardními hrami a ročně tak připravuje stát a obce o 2,1 miliardy korun.
IPRH také upozorňuje na nešťastné projednání novely zákona o hazardních hrách společně s konsolidačním balíčkem. Jde o první velkou novelu od účinnosti nového zákona z roku 2016, proto bychom k jejímu projednání měli přistupovat s vážností a věnovat jí dostatek času. A to i v rámci odborné debaty na půdě Poslanecké sněmovny.
Obávám se, že bude snaha projednat konsolidační balíček co nejrychleji, takže na adekvátní debatu o regulaci hazardu nebude prostor.
Autor je ředitel Institutu pro regulaci hazardních her
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
