Vládní konsolidační balíček podporuje nelegální hazard

Vláda České republiky schválila návrh konsolidačního balíčku. Ten se dotýká i daňových sazeb hazardních her společně se zásadním snížením limitu pro osvobození příjmu z tombol a dalších hazardních her.
Podle aktuálních dat tvoří nelegální hazard v Česku až 30 procent trhu s hazardními hrami a ročně tak připravuje stát a obce o 2,1 miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) je už nyní zdanění hazardních her v Česku jedno z nejvyšších v Evropě a další zvýšení povede k nadměrné daňové zátěži s řadou negativních důsledků.

Institut varuje i před záměrem projednat společně s konsolidačním balíčkem, který musí projít celým legislativním procesem do konce letošního roku, také novelu zákona o hazardních hrách. Obává se totiž nedostatečného prostoru pro debatu o racionální regulaci hazardu.

Už při představení konsolidačního balíčku IPRH poukazoval na nekoncepčnost návrhu a hrozbu nárůstu nelegálního hazardu a s tím souvisejících dopadů na státní rozpočet. Podle současného návrhu se má u provozovatelů vybraných hazardních her od roku 2024 zvýšit daňová sazba z 23 na 30 procent. Půjde především o kurzové a živé hry.

Je třeba si uvědomit, že 30 procent není daň ze zisku, ale daň z tržeb provozovatele. Daň ze zisku platí provozovatel samozřejmě̌ také, navíc po odvedení hazardní daně a všech dalších povinných odvodů. Celková složená daňová kvóta provozovatele už tak přesahuje hranici, kde nelze legálně̌ podnikat.

Prioritou IPRH je daňová stabilita, která v České republice bohužel chybí. Za posledních sedm let byla právní úprava zdanění hazardních her novelizována hned čtyřikrát, a to nepočítáme daň z výhry. K úpravě daňových sazeb by mělo docházet jen na základě odborné diskuze a vyhodnocení dopadů.

Není také možné spojovat výši daňových sazeb se snižováním rizikovosti a zvýšením ochrany hráčů. Nejde o spotřební daň, která jako v případě tabákových výrobků nebo alkoholu dopadne na občany. Přímou daň platí samotní provozovatelé hazardních her.

V současné situaci jsou podle IPRH navrhované změny nekoncepční. Loňský rok byl po třech letech prvním obdobím, které nebylo výrazně ovlivněno dopady opatření v boji proti šíření nemoci covid-19. Výrazně zasahovat do daňové struktury hazardních her s potenciální vidinou vyššího výběru v řádech nižších stovek milionů korun tak považujeme v současné situaci za nezodpovědné.

Důkazem současného správného fiskálního nastavení a stabilních podmínek jsou podle Institutu aktuální rekordní výnosy daně z hazardních her, kdy za rok 2021 šlo o 12,5 miliardy korun, za loňský rok to bylo dokonce o 4,5 miliardy více. Daňové inkaso ve výši 17 miliard Kč představuje nejvyšší výběr daně z hazardních her od účinnosti aktuálně platné právní úpravy v roce 2017.

Další změna se týká výherců, kdy se limit pro zdanění výher (tzv. srážková daň odvedená provozovatelem, pozn. aut.) v případě loterií sníží ze současného milionu na 50 tisíc korun za rok.

V případě dalších druhů her si budou muset sázející vést svou celoroční evidenci sázek, výher a proher podle jednotlivých druhů her a provozovatele, u kterého v kalendářním roce hráli. Všechny tyto údaje pak budou muset zahrnout do svých daňových přiznání. U zisků překračujících 50 tisíc budou muset zaplatit daň.

Výherci budou nově zatíženi evidencí všech vkladů a výher podle jednotlivých druhů her a provozovatelů. Úprava systému a administrativa tak bude stát více, než kolik stát reálně na dani vybere.

Každý hráč by si nyní měl schovávat účtenky a potvrzení o výhrách. Pokud totiž za rok překročí v čistých výhrách částku 50 tisíc korun, bude muset nově podávat daňové přiznání. Navíc hrozí, že to nikdo z hráčů dělat nebude a tato povinnost se mine účinkem.

Již v roce 2019 jsme upozorňovali, že tímto krokem vzrostou náklady na potírání nelegálního hazardu. Stát v podstatě vhání hráče do náruče nelegálních provozovatelů. Žádný z nich totiž nebude chtít hrát s provozovateli, u kterých mu v případě výhry stát sebere 15 nebo 23 procent.

IPRH považuje za řešení jak v oblasti ochrany hráčů, tak ve zvýšení příjmů do státního rozpočtu, zaměřit se právě na potírání nelegálního hazardu. Podle aktuálních dat tvoří nelegální hazard v Česku až 30 procent trhu s hazardními hrami a ročně tak připravuje stát a obce o 2,1 miliardy korun.

IPRH také upozorňuje na nešťastné projednání novely zákona o hazardních hrách společně s konsolidačním balíčkem. Jde o první velkou novelu od účinnosti nového zákona z roku 2016, proto bychom k jejímu projednání měli přistupovat s vážností a věnovat jí dostatek času. A to i v rámci odborné debaty na půdě Poslanecké sněmovny.

Obávám se, že bude snaha projednat konsolidační balíček co nejrychleji, takže na adekvátní debatu o regulaci hazardu nebude prostor.

Autor je ředitel Institutu pro regulaci hazardních her
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB