Obliba Valentýna rostla v Česku v uplynulém desetiletí zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Z nejnovější edice studie Mastercard Love Index vyplývá, že Češi za uplynulých deset let navýšili své valentýnské výdaje o zhruba 550 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.
Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kurzů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit, o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna u nás a jinde ve světě.
K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují on-line, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za uplynulých deset let stoupl v Česku o přibližně 1 800 procent, vyplývá ze zmíněného Mastercard Love Indexu.
Valentýna tak či onak slaví zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru zhruba tisíc korun, ženy zase průměrně 850 korun.
Letos valentýnské výdaje obyvatel ČR navýší tržby příslušných obchodníků o zhruba dvě miliardy korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.
Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky.
Z rostoucí obliby se po odeznění covidu opět těší valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.
Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Letos utratí v průměru až 1 300 korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu stoupnou až o zhruba 600 milionů korun. Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese zhruba 2,6 miliardy korun.
Valentýnské výdaje Čechů v běhu let postupně citelně narůstají. Celkově však i tak hluboce zaostávají za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.
V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2015 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet.
Tuto náladu narušila nejprve pandemie a nyní doznívající inflace a ekonomická stagnace, které způsobí, že mnozí lidé budou mít Valentýna chudšího, případně oslavu tohoto svátku zcela vypustí. Ti, co si jej připomenou, pak sice utratí v průměru více než v minulosti, ale pořídí kvůli inflaci méně „valentýnského“ zboží nebo služeb.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Češi jsou při penězích. Je to vidět na různých sbírkách a dalších ne zcela nutných výdajích jako valentýn atd.