
Vaše laboratoře testují covid-19 od loňského března. Jak se od té doby testování proměnilo?
V jarní vlně jsme získávali zkušenosti a stabilizovali logistiku procesu. Potýkali jsme s nedostatkem ochranných prostředků či materiálu potřebného pro odběry a testování.
Velký rozdíl byl tehdy také ve spektru zasílaných vzorků. Na jaře šlo převážně o testování vzorků lidí z rizikových skupin, pacientů přijímaných k hospitalizaci, indikovaných lidí s příznaky, seniorů z domovů a pacientů z LDN.
Dnes je velké množství vyšetření preventivních, tedy testují se lidé, kteří příznaky nemají, s nikým nakaženým se vědomě nesetkali, ale z různých důvodů potřebují nákazu vyloučit.
Na začátku pandemie jsme testovali denně stovky vzorků, aktuálně jsme schopni zpracovat až čtyři tisíce vzorků denně. Mimo klasického nasofaryngeálního odběru se začínají objevovat například odběry ze slin či formou kloktání.
Je testování spolehlivé?
Testování antigenními testy jedenkrát za týden kritizují odborníci, protože není tolik přínosné, a to z povahy těchto testů, které vyhledávají bílkovinu na povrchu viru. Tím odhalují nemocné primárně na vrcholu infekce, ale nezachytí počáteční stádium onemocnění a testovaní se poté chovají vlivem negativního výsledku málo obezřetně.
Nejen naši odborníci preferují raději PCR testy, které jsou přesnější, protože přímo detekují přítomnost virové RNA a odhalí tak nákazu již mnohem dříve.
Co si myslíte o kvalitě výsledků samotestů?
V případě samotestu nevíme, zdali byl odběr provedený kvalitně, ani zdali tato osoba počkala na výsledek testu adekvátní dobu. Zároveň jsou však tyto testy jedinou možností, jak provést rychlé plošné vyšetření skupiny lidí.
Jak zvládají nekončící nápor zaměstnanci laboratoří a odběrových pracovišť?
Kde je to možné, využíváme kvalifikace zaměstnanců, které dovolují jejich širší zapojení do více činností. Kvalifikovaní laboranti se zapojují i do odběru vzorků. Máme ale spoustu nováčků. Uplynulý rok byl ve znamení náboru pracovníků primárně pro naše covidové týmy. Do těchto týmů nabíráme zaměstnance prakticky neustále.
Jak je podle vás možné, že se testování ve firmách nijak výrazně neprojevilo na nárůstu pozitivních případů onemocnění koronavirem?
Zde může hrát roli řada faktorů. Jednak nejde o plošné, ale cílené testování skupiny lidí, u kterých předpokládáme negativitu a chceme pouze vyloučit případné nosiče infekce SARS-CoV-2. Dále je to samotná povaha antigenních testů, které neprokážou počínající onemocnění před nástupem klinických příznaků. Dalším aspektem je kontrola testování.
Nízký záchyt pozitivních případů ve firmách ale může být způsobený i dodržováním bezpečnostních opatření. Řada z nich si už prošla situací, kdy musela čelit výskytu pozitivních případů, a dbá tak důsledně na jejich dodržování. Jsou to ale jen spekulace. Jsme laboratoř, která testuje, nikoliv hygienická stanice či epidemiologové, kterým tato otázka náleží.