České bitevníky L-159 se loni na podzim poprvé zapojili do bojů proti tzv. Islámskému státu. Irácká armáda je nasadila do bojů u Mosulu. Právě tyto bitevníky, které byly pro českou armádu nadbytečné, jsou jedním z důkazů, jak se v poslední době českým zbrojovkám daří. Irácká armáda jich koupila patnáct, z toho tři na náhradní díly, a zaplatila za ně 780 milionů korun. V Iráku dokonce působí speciální český letecký poradní tým.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek odhaduje, že by loňský export z českých zbrojovek mohl poprvé v historii překonat hranici 20 miliard korun – anebo se k ní aspoň výrazně přiblížit.
„Kdyby byla druhá polovina loňského roku stejně tak úspěšná jako ta první, představovalo by to nárůst asi o 15 procent oproti roku 2015. Jenže druhé pololetí bylo historicky vždycky lepší, proto by konečný nárůst mohl být dvacet až třicet procent,“ řekl Finančnímu a ekonomickému institutu (FAEI.CZ) Jiří Hynek. V roce 2015 přitom export zbraní překonal hranici 15 miliard.
Další růst exportu ale už nejspíš nebude takový jako v uplynulých letech, letos ho přiškrtí nedostatek pracovníků ve fabrikách. Výrobci jsou podle Hynka na hranici svých kapacit a většinou se jim moc nedaří shánět nové lidi. Poptávka po českých výrobcích je vzhledem k situaci ve světě nadále poměrně vysoká – například Česká zbrojovka, která mimo jiné vyrábí známé pistole „čezety“, asi 95 procent produkce vyváží do bezmála stovky zemí.
Kromě letadel či ručních palných zbraní loni české zbrojovky exportovaly například nákladní vozidla, raketomety, ale rovněž technologie a polotovary. Souvisí to s tím, že čím dál víc zemí chce, aby jim výrobci zbraní garantovali schopnost výroby či oprav v jejich zemi, protože nechtějí být příliš závislé na dodavateli ze zahraničí.
Největším odběratelem českého vojenského materiálu jsou tradičně státy Evropské unie, v roce 2015 tam směřovala téměř celá třetina vývozu. V Česku ovšem rovněž nakupují i Spojené státy americké, Kanada, Jižní Afrika nebo Irák.
