Češi jsou milovníci neřestí: Pijí a kouří víc, než za komunismu

Analýza
Boj proti pití alkoholu a kouření cigaret se ve světle dat Českého statistického úřadu zdá být zcela neúčinný. V současnosti vypije průměrný člověk ročně zhruba čtyřikrát více čistého alkoholu než v roce 1948 a za den vykouří přibližně o dvě cigarety více než v roce 1955, kdy se spotřeba cigaret začala měřit.
Češi jsou milovníci neřestí. Pijí a kouří víc, než za komunismu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Češi jsou milovníci neřestí, kteří se v pití alkoholu a kouření cigaret moc neomezují. Když se podíváme na historická data, zjistíme, že v současnosti pijeme a kouříme výrazně více než v minulosti. V roce 1948, kdy byl proveden komunistický státní převrat, průměrný Čech vypil 84,4 litru alkoholických nápojů, což odpovídalo 2,4 litru čistého alkoholu. Hned po prvním roce komunistické vlády se spotřeba alkoholu prudce zvýšila. Konzumace lihovin vzrostla více než dvojnásobně a v přepočtu na čistý alkohol průměrný člověk vypil 4,2 litru.

V průběhu komunistické éry spotřeba alkoholu narůstala. Nejvíce alkoholických nápojů bylo vypito v roce 1983. Průměrný Čech tehdy vypil 6,3 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 13,7 litru vína a 161,9 litru piva. V přepočtu na čistý alkohol však bylo dosaženo maxima o dva roky dříve, kdy bylo vypito více tvrdého alkoholu a vína. V roce 1981 průměrný konzument spotřeboval 9,4 litru čistého alkoholu, což se podařilo převýšit až po sametové revoluci.

Dosavadního rekordu v pití alkoholických nápojů bylo dosaženo v roce 2005, kdy průměrný obyvatel naší země vypil 188,1 litru. To zahrnovalo 7,8 litru čtyřicetiprocentních lihovin, 16,8 litru vína a 163,5 litru piva. Maxima čistého alkoholu jsme do sebe vstřebávali v letech 2007 až 2009, kdy průměrná spotřeba na osobu dosahovala výše 10,4 litru. V posledních letech si lze všimnout rostoucí obliby vína a naopak nižší konzumace piva. Množství vypitých lihovin se příliš nemění.

PSALI JSME:
Češi patří k nejvíce neřestným národům Evropské unie. Za prostituci, drogy, alkohol a tabák utrácejí jako málokdo jiný

Spotřeba cigaret se začala evidovat od roku 1955. V tomto roce průměrný obyvatel naší země vykouřil 1337 cigaret, což činí necelé čtyři cigarety na den. Popularita kouření v komunistickém režimu narůstala a maxima dosáhla v roce 1978, kdy průměrný obyvatel naší země vykouřil 1961 cigaret, tedy více než 5 cigaret denně. Následně však množství vykouřených cigaret začalo klesat. V roce sametové revoluce se průměrná roční spotřeba na osobu snížila na 1776 cigaret.

Po roce 1989 se kouření vrátilo do módy. Nejvíce cigaret v přepočtu na osobu bylo vykouřeno v roce 1997. Tehdy každý v průměru vykouřil 2354 cigaret. Přes 2300 cigaret jsme se dostali i v letech 2006 a 2007. V posledních letech se průměrná roční spotřeba cigaret v přepočtu na osobu pohybuje kolem 2000. Známky výrazného poklesu přitom nejsou patrné.

Ze statistických dat je zřejmé, že současná míra konzumace alkoholu a cigaret je na velmi vysoké úrovni. Po sametové revoluci se zvýšilo množství vypitého alkoholu i vykouřených cigaret. V současnosti lidé za rok vypijí zhruba čtyřikrát více čistého alkoholu než v roce 1948 a za den vykouří přibližně o dvě cigarety více než v roce 1955.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Statistika „indexu neřesti“ za rok 2017: Česko je sedmadvacáté na světě

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Rozpačitý návrat k normálu

Od včerejšího rána rockové rádio optimisticky hlásilo, že „tento den se zapíše do historie, jako první den, kdy jsme mohli sundat roušky“. Přesněji řečeno na ulici, v hromadné dopravě zatím ne, ale na ulici už ano. …

Ani nejsmutnějším věcem se nevyhneme

Snažíme si to nepřipouštět, ale přesto to na většinu z nás nevyhnutelně čeká. Být u smrti milované osoby a v rozrušení se umět postarat o nezbytné poslední záležitosti, na to člověk snad ani nemůže být dostatečně …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Konto pracovní doby. Neznáte? Možná se to už brzy změní

Poradna
Že vám ten pojem nic neříká? Možná hodně brzy se to změní. Konto pracovní doby je institut zavedený v zákoníku práce sice už 14 let, přesto jej domácí firmy zatím moc nevyužívaly. Jeho hlavní předností je, že zaměstnancům zajišťuje stálý plat a zaměstnavatelům umožňuje přidělovat práci flexibilně či nárazově. A to se především v době po pandemii může oběma stranám hodit.
Rolovat nahoru