Spotřeba elektřiny v Česku se v roce 2023 meziročně snížila o více než čtyři procenta a klesala ve všech měsících loňského roku. Nejvyšší meziroční pokles nastal v lednu (-7,2 %), nejnižší pak v říjnu (-1,4 %).
První kvartál: Spotřeba elektřiny se meziročně snížila o 5,1 %, nejvíce u domácností (-6,4 %), výroba klesla o 7,1 %.
Druhý kvartál: Výrazně se snížila výroba elektřiny, a to o 13,1 %. Spotřeba klesla o 5,3 %, nejvíce elektřinou šetřili podnikatelé na hladině nízkého napětí (-9,4 %). Naopak u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí spotřeba o 0,9 % vzrostla.
Třetí kvartál: Opět značně poklesla výroba elektřiny (13,2 %). Spotřeba byla nižší o 3,7 %, přičemž největší pokles nastal u domácností (-5,3 %). V kategorii velkoodběru z velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 %.
Čtvrtý kvartál: Spotřeba elektřiny klesla o 2,4 %, nejvíce u velkoodběru z velmi vysokého napětí (-4 %). V kategorii podnikatelů naopak spotřeba o 0,4 % vzrostla. Výroba se snížila o 7,3 %.
Svou celkovou roční netto spotřebu snížily všechny kategorie odběratelů: Velkoodběratelé na hladině vysokého napětí o 4,1 procenta, domácnosti o čtyři procenta, podnikatelé o 3,1 procenta a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,4 procenta.
„Spotřeba elektřiny se výrazně snižovala už v roce 2022, v případě domácností dokonce rekordně. Přesto úsporný trend pokračoval i loni, a to v průběhu celého roku a u všech kategorií odběratelů,“ informoval Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Kromě přijatých opatření mělo podle Trávníčka na spotřebu vliv i teplejší počasí, neboť průměrná teplota byla vyšší než v roce 2022 a pohybovala se 1,4 °C nad dlouhodobým teplotním normálem.
Loni se v České republice vyrobilo celkem 71 TWh elektřiny, v meziročním srovnání o 9,9 procenta méně.
Přesto Česko zůstalo exportní zemí – přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi exportem a importem, činilo 9,2 terawatthodiny.
Oproti roku 2022, kdy bylo saldo 13,5 TWh, ovšem o takřka třetinový pokles. Stála za ním zejména snížená produkce z parních elektráren (-18,4 %), které přesto zůstaly nejvyužívanějším zdrojem. Klesla také výroba z paroplynových (-17,7 %), plynových a spalovacích (-5,4 %) a jaderných (-2 %) elektráren.
Naopak větší množství elektrické energie vyprodukovaly v loňském roce elektrárny vodní (+12 %), větrné (+ 9,5 %) a přečerpávací (+7,5 %). Všechny uvedené statistiky vyplývají ze čtvrtletních zpráv o provozu elektrizační soustavy.
Poslední zprávu za loňský rok (4. čtvrtletí 2023) ERÚ aktuálně zveřejnil na svých webových stránkách. Čtvrtletní zprávy zohledňují předběžné údaje, které jsou v době vydání úřadu k dispozici. Celoroční zprávu o provozu elektrizační soustavy za loňský rok úřad vydá v prvním letošním pololetí.
Elektřina zlevňuje, není nutné navyšovat zálohy
Spolu s vyúčtováním energií lidé dostávají i předpis na nové zálohy. Často dochází k jejich navýšení, které dodavatelé omlouvají zvýšením regulované složky. Nicméně více než o čtvrtinu by neměl platit nikdo. To je třeba mít na paměti při uzavírání nových smluv či úpravě výše záloh, zejména s ohledem na budoucí vývoj velkoobchodních cen energií.
Od ledna se regulovaná složka cen elektřiny zvýšila o téměř 70 procent, což dodavatelé začínají promítat do výše záloh. Z částky na faktuře za elektřinu regulovaná složka činí přibližně 40 procent, což pro domácnosti znamená výrazné zdražení celkové roční platby.
Větší část z ceny pro spotřebitele ovšem tvoří cena silové elektřiny, kterou dodavatel nakupuje na burze. Ta přitom již několik měsíců stagnuje, což se projevuje v jednotlivých nabídkách dodavatelů. „V současnosti sledujeme, že dodavatelé zlevňují produkty s měsíční fixací,“ informoval redakci FAEI.cz Tomáš Vrňák, energetický analytik Ušetřeno.cz.
Cena elektřiny je zhledem k výrobní ceně přímo neuvěřitelná!