Česko si šlape po stovkách miliard korun. Zlato netěží od roku 1994

Analýza
Ačkoli se už od roku 1994 v Česku žádné zlato netěží a v nejbližší době zřejmě ani těžit nebude, dobývání zlata má v českých zemích dlouhou tradici. Pod povrchem naší země se nachází stovky tun tohoto cenného kovu v hodnotě několik stovek miliard korun. Některá ložiska přitom patří mezi velice hodnotná.
Česko si šlape po stovkách miliard korun. Zlato netěží od roku 1994. Přesto v současnosti patří rýžování zlata mezi oblíbenou zábavu. Autor ilustrační foto: Nate Cull from Christchurch, New Zealand – https://www.flickr.com/photos/64857724@N00/2876115, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=344766

Česká „zlatá horečka“ se odehrála ve třech obdobích: V době keltského osídlení ve 2. a 1. století před naším letopočtem, ve středověku (12. až 14. století, pozn. aut.) a ve 20. století.

Podle předního českého odborníka na česká zlatá ložiska Petra Morávka, který loni zemřel, rýžovali Keltové zlato ve vodotečích jižních a středních Čech, pravděpodobně i v západních Čechách, na Českomoravské vrchovině a ve Slezsku.

Ostatně i v současnosti patří rýžování zlata mezi oblíbenou zábavu a i když se nikdo při promývání pánve sice nestane milionářem – většina bohatých nalezišť už totiž byla vytěžena. Zlato se rýžuje například na řece Otavě anebo Opavě.

Ve zlatokopeckém skanzenu Zlatorudné mlýny u Zlatých Hor je součástí prohlídky pro turisty rovněž rýžování zlata. Na různých místech republiky se rovněž konají soutěže v rýžování zlata včetně mistrovství světa.

Další významná období těžby zlata v českých zemích spadají do středověku. Přírodopisec a filozof Albertus Magnus (Albert Velký, pozn. red.) v roce 1250 zaznamenal: „Když všechna království světa zlatem vyschla, jedině Čechy za našich časů je zlatem úrodně zavlažily.“

PSALI JSME:
Češi prodávají zlatý důl v Arménii Irům, dostanou se tak na londýnskou burzu

Podle již zmíněného experta Petra Morávka je jako nejvýznamnější období hlubinné těžby drahých kovů včetně obecně považováno 13. a 14. století, tedy za panování Lucemburků. „Vedle bezesporné hlavní úlohy stříbra to byla také domácí produkce zlata, která významně přispěla jak při výstavbě Prahy jako sídelního města krále a za Karla IV., i celé Svaté říše římské, tak pro rozmach umění a mezinárodního obchodu,“ uvedl Morávek na webu Asociace České zlato.

V roce 1337 bylo zmiňováno 25 českých zlatonosných zvlášť produktivních oblastí, přičemž podle většiny historiků byla nejvýznamnější středověká těžba v jílovském revíru ve středních Čechách. Podle záznamu z roku 1344 byla odhadovaná roční produkce 65 kilogramů zlata, přičemž celková těžba v revíru dosáhla až deset tun. Celková středověká produkce v českých zemích je odhadována na zhruba 48 tun.

Počátkem 20. století začala další etapa dobývání zlata na českém území. Zlatodůl Roudný se stal dokonce nejvýznamnějším v celém Rakousku-Uhersku. Horníci se zde dostali do hloubky až 450 metrů a v letech 1904 až 1930 zde vykutali 5 770 kilogramů ryzího zlata.

PSALI JSME:
„Svatováclavské dukáty prodané do Švýcarska? Loupež za bílého dne,“ říká David Slezák

Mezi významná těžená ložiska patřily například Zlaté Hory v Jeseníkách nebo Krásná Hora nad Vltavou. Ve 20. století se v českých ložiscích vykutalo bezmála devět tun zlata, za celou historii těžby od Keltů až do roku 1994, kdy těžba zlata skončila, to bylo zhruba sto tun zlata.

Většina zlata ovšem stále leží pod zemí. Mezi lety 1975 až 1995 bylo v České republice vyhledáno a částečně prozkoumáno několik ekonomicky významných ložisek zlata s potenciálem dosahujícím v jednotlivých případech až sto tun získatelného kovu.

Podle výsledků výzkumného úkolu „Zhodnocení prognóz zlata v Českém masivu“ bylo na území státu evidováno 1 453 výskytů zlata a vymezeno 45 prognózních oblastí. Celkové zásoby a prognózní zdroje v České republice byly vyhodnoceny na zhruba 392 tuny zlata, uvádí se v dokumentu Surovinová politika ČR.

PSALI JSME:
Anonymizace vlastnictví: Daňový ráj můžete mít i doma

Zpráva rovněž uvádí, že rozhodující část zásob se nachází v ložiscích Psí hory ve středních Čechách, Kašperské Hory na Šumavě a Petráčkova hora (Vacíkov) u Příbrami. V ložisku Kašperské Hory byly vedle rud zlata zjištěny rovněž významné zdroje wolframových rud s průměrným obsahem 1,3 procent wolframu.

Vedle uvedených nejvýznamnějších ložisek jsou na území České republiky evidovány další výskyty zlatých rud se zásobami v řádu desítek tun (například ložisko Mokrsko-východ, Čelina, Voltýřov, pozn. aut.). V oblasti Jeseníků je významným ložiskem zlata lokalita Zlaté Hory, konstatuje se ve strategickém dokumentu Surovinová politika ČR.

Od roku 1994, kdy byla těžba zlata na českém území ukončena, veškeré pokusy o podrobný geologický průzkum a případné obnovení těžby skončily neúspěšně.

PSALI JSME:
Vzestup a pád zlatého standardu

Zavřít reklamu ×
  1. Doufejme, že k obnově těžby zlata nikdy nedojde. Jde o tak extrémní ekologickou zátěž, že by to žádný alespoň trochu rozumný stát nikdy neměl umožnit.

    • Horší je pomyšlení, že jak je u nás zvykem, byla by těžba úplatnými politiky zadána zahraniční firmě a ta by ložisko našeho zlata vyrabovala, napakovala se a potom hned odtáhla do pryč. Nám by tu z toho vytěženého zlata jako obvykle zůstaly jen drobky a na krku velká starost o zahlazení škod po těžbě.

      • Jakákoli společnost, která provádí důlní či těžební činnost je ze zákona povinna udržovat fond, ze kterého proběhne následně sanace důlního díla.

        • tento fond ovšem není úřadem (účelově) kontrolován a po bankrotu těžební společnosti sanaci zaplatí stát.

        • Hmmm, ze zákona povinna. Po Bakalovi v OKD ten fond zůstal prázdný a nikdo to neřešil, nikdo Bakalu za to nepopotahoval. Teď se o sanaci po těžbě stará stát. A to je Bakala Čech. Takže, není tak těžké si domyslet jak by se v podřadné kolonii zvané Czechia asi chovala mocná zahraniční korporace.¨Ta by si s námi vytřela pozadí tuplovaně.

  2. Autorovi článku by možné neškodilo, kdyby se občas zkusil trochu zamyslet. Pokud by těžba byla skutečně ekonomicky výnosná, už by se to zlato dávno těžilo. Ale protože se jedná o velmi nákladnou činnost hlavně díky obrovské ekologické zátěži, která je s tím spojena a kterou musí těžař následně sanovat, tak to ani při aktuální ceně zlatě zrovna výnosné není.

    • Nebuďte naivní. O téměř všem tu už rozhoduje Brusel, i o těžbě surovin. Vždyť v podstatě rozhodl i o ukončení těžby černého uhlí. O tom je zelená agenda Green deal. Těžba zlata by způsobila nezávislost našeho státu na penězích Bruselu a to nemůže Brusel připustit. Nám byl vnucen status podřadné kolonie s velmi levnou pracovní silou a nejlépe až po uši zadluženou. Naši politici jsou bruselské marionety a usilovně pracují na co největším zadlužení státu a co největší závislosti na Bruselu. Kdo to všechno nevidí, buď je slepý nebo to nechce vidět.

    • Kdo prodává náš majetek.
      Jsou to jedinci kteří patří za katr. To nejsou vlastenci, ale kriminálníci, kteří s penězi utečou za hranice. A my občané jim na to ještě přidáme.

  3. Češi si už nešlapou v ČR ani po české půdě, vše se po sametovém puči rozkradlo a prodalo cizím magnátům…a když se to zlato začne těžit a ČR devastovat ještě více, nebude mít Český národ z toho zlata NIC vůbec NIC !!!

  4. stále čekám na schválení…asi je můj názor lživý a nepravdivý…příště se polepším a budu režimu poslušný patolízal

  5. No a? To zlato se nezkazí, bude na stejném místě i za tisíc let. Lidi by ty výnosy zkonzumovali a za pár let by nebylo ani zlato, ani prachy 🙂

    • Dobrý den, musíme Vás zklamat, žádná firma si tento článek nezaplatila. Pokud jste četl pozorně, určitě Vám neuniklo, že text cituje z dokumentu Surovinová politika ČR. A pakliže umíte psát lepší články, než je tento „žvást“, kontaktujte nás. Rádi s Vámi navážeme spolupráci!
      Redakce

  6. Stále mi není jasné proč Tošovský prošmelil cca 54 tun zlata.Kdo na tom vydělal a kde to skončilo.Nyní se Tošovský prohání po USA asi ve Ferrari nebo v Lambu a chchtá se nadoraz .Checheche jsem nejlepší hoši.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Slabý začátek roku v průmyslu

Podle dat statistického úřadu zveřejněných v závěru minulého týdne se českému průmysl start do nového roku příliš nevyvedl. Za meziměsíčním poklesem o 2,3 procenta totiž stojí především zpracovatelský průmysl a ani …

Smíšené výsledky stavebnictví

Statistické výsledky prvního měsíce ve stavebnictví vypadají jako smíšené. Na jedné straně je zde vidět mírný růst oproti prosinci, za kterým stojí inženýrské stavitelství, na straně druhé pokračuje další útlum …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.