Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, se z loňských 18 procent zvýšil na letošních 26 procent, tedy na více než čtvrtinu českých rodin. Přibližně dvě třetiny českých domácností (63 %) naopak hospodaří s relativním dostatkem.
Tito lidé mají peníze na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, a ještě zvládají spořit. Jenže ještě před rokem se ve stejné finanční situaci podle vlastního hodnocení nacházely hned tři čtvrtiny (75 procent) rodin.
Meziročně poklesl také podíl nejbohatších domácností, které mají dostatek peněz na živobytí, větší výdaje i spoření, z loňských bezmála šesti procent na současná necelá tři procenta.
Zásadně také poklesl podíl Čechů, kteří uvádějí, že hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a současně mají dost peněz na vše, co potřebují. V roce 2021 šlo o 24 procent domácností, ale aktuálně takto svoji finanční situaci hodnotí jen 17 procent respondentů průzkumu.
Jen minimální pokles – z loňských 45 procent na současných 43 procent – zaznamenala největší skupina dotazovaných, kteří mají dostatek peněz na pokrytí základních potřeb a na větší výdaje si spoří.
„Ukazuje se, že nepříznivá ekonomická situace, provázená značnou inflací a výrazným nárůstem cen energií, má vliv nejen na nejchudší české rodiny, ale také na domácnosti, které svoji finanční situaci hodnotí jako dobrou nebo i velmi dobrou,“ řekla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
„Bohužel, nejvíce narostl podíl českých domácností, které s penězi hospodaří skutečně na hraně a rozhodně si nemohou odkládat peníze na neplánované výdaje,“ zdůraznila.
Nemají ani na jídlo
Z pěti na osm procent se navíc zvýšil podíl domácností, kterým stačí peníze jen na nejlevnější jídlo, ale nemohou si nakoupit ani nejlevnější oblečení. O jeden procentní bod – na tři procenta – se zvýšil počet rodin, kterým příjem nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení.
Vedle nezaměstnaných mají se svojí finanční situací problémy především penzisté a rodiče na rodičovské dovolené – v obou případech má nedostatek financí téměř polovina dotázaných. Jako velmi dobrou hodnotí svoji finanční situaci především příslušníci armády a bezpečnostních složek, zaměstnanci v oboru pojišťovnictví a finančních služeb, stejně jako pracovníci ve zdravotnictví.
S rodinným hospodařením jsou nejvíce spokojení obyvatelé Plzeňského kraje, kde má třetina rodin dostatek peněz na běžné výdaje i na spoření, nebo žije v relativní hojnosti. Následuje Pardubický a Středočeský kraj.
Velkým nedostatkem financí naopak trpí obyvatelé Olomouckého kraje, kde téměř polovina domácností nakupuje pouze nejlevnější jídlo a oblečení a často jim rozpočet nestačí ani na tyto základní potřeby. Jen o málo lepší je situace v Libereckém a Ústeckém kraji.
„Se svojí finanční situací jsou spokojení především vysokoškoláci, nejméně pak lidé se základním vzděláním bez maturity. Problémy vyjít s rodinným rozpočtem mají spíše ženy, a kromě respondentů ve středním věku svoji finanční situaci dobře hodnotí i lidé ve věku osmnáct až čtyřiadvacet let,“ poznamenala Palendalová.
Druhé Milostivé léto
Po celý listopad se koná nezisková akce Den bez dluhů, kdy má každý člověk možnost poradit se zdarma o své finanční situaci a stanovit plán, jak se dostat z dluhů. Letos jde už o 11. ročník. Pro veřejnost je připravena bezplatná linka 800 700 880 nebo kontaktní formulář na webových stránkách www.nasedluhy.cz. Zájemcům zde pomáhají odborní poradci.
Do konce listopadu trvá rovněž druhý ročník takzvaného Milostivého léta, při němž se lidé mohou snadněji zbavit exekucí na dluh u veřejných institucí. Pokud uhradí původní dlužnou částku, neboli jistinu, a 1815 korun exekutorovi, úroky, penále a další platby se jim odpustí a exekuční řízení skončí.
Akce se týká jen exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Není pro lidi v insolvenci. Podrobné informace o podmínkách a postupu jsou na webu www.milostiveleto.cz.
První kolo milostivého léta se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna.
Podle webu České noviny ho využily desetitisíce dlužníků. I ve druhém kole je možné se zbavit dluhů u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize.
„Dluhy u těchto subjektů narostly často kvůli úrokům, penále a dalšímu příslušenství do nesplatitelných výšin. Tisíce lidí by je bez Milostivého léta už neměli šanci splatit možná do konce života,“ uvedl na stránkách Člověka v tísni koordinátor dluhového poradenství Daniel Hůle.
„Příkladem může být dluh na nájemném za městský byt, který se z tisícikorun vyšplhal na stovky tisíc, v jiném případě i milionů korun,“ dodal.
Ve Všeobecné zdravotní pojišťovně by milostivého léta mohlo podle mluvčí Viktorie Plívové využít na 190 tisíc klientů, kteří dluží na pojistném více než jedenáct miliard korun. Dalších čtrnáct miliard představuje penále, které je pak možné odpustit.
