Příjmová strana byly ovlivněna zejména zmíněnou výplatou dividendy z ČEZ a nárůstem výběru pojistného (+37,4 mld. Kč) a inkasem daní z právnických osob (+34,3 mld. Kč). To značí nejen zvýšené zisky firem, které navyšovaly své prodejní ceny nad rámec zvýšených nákladů, ale rovněž zvyšující se mzdy v národním hospodářství, kdy lidé zvyšují své mzdové požadavky v době vysoké inflace.
Růst daňového inkasa byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 15,3 miliardy korun z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Státní rozpočet inkasuje další finanční prostředky z neočekávaných zisků až v září a následně v prosinci, kdy je naplánována splatnost záloh. Dodatečné příjmy do státního rozpočtu přitekly i z vrácení spotřební daně z nafty na původní úroveň.
Výdaje rostly opět především v sociální oblasti, kde bylo vyplaceno o 72,2 miliardy korun na důchody více než v minulém roce. Další významnou položkou je pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií, která byla vyšší o 56,6 miliardy korun. Dále rostly investiční výdaje (+14,8 mld. Kč) či výplata úrokových výnosů z protiinflačních dluhopisů (+11,8 mld. Kč).
Pochopitelně i výdaje na obsluhu státního dluhu se zvýšily a dosáhly za dvě třetiny roku již 40 miliard korun, což je spojeno především s lednovou výplatou výnosů z protiinflačních dluhopisů a financování schodkového rozpočtu v období vyšších úrokových sazeb.
Přestože po prvních pěti měsících se zdálo, že naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 miliard korun nebude možné dodržet, tak letní měsíce přinesly naději. Rizika jsou stále značná, ale v tuto chvíli se zdá, že letošní deficit může být dosažitelný. Ač bude třeba udělat ještě další restriktivní opatření.
V závěru týdne ministerstvo financí představilo navržený rozpočet na příští rok, a to ve výši 252 miliardy korun. To je mnohem vyšší deficit, než se kterým se počítalo při představování konsolidačního balíčku v květnu. Příliš aktivistická rozpočtová politika může přispívat k vyšší inflaci i v příštím roce a ztěžovat tak Českou národní banku v dosažení jejího inflačního cíle.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
Dobrý den. Tak hlavně aby vraceli přeplatky za energie v plné výši.
Ale dluží desítky miliard na nevyplacených dávkách, s tím se ale nechlubí. Mě například dluží cca 100000