Jestřábí vyznění jen potvrdilo nutnost úrokových sazeb zavítat hlouběji do restriktivního teritoria, výrazně nad tři procenta, a tam také delší dobu setrvat. Nicméně ohledně trajektorie sazeb na nejbližším zářijovém zasedání se Powell k ničemu nezavázal a trhy tak přemítají nad relativně vlažným vyzněním. Klíčová budou zřejmě data příchozí v nadcházejících dvou týdnech.
V hlavní roli uplynulého týdne byly předstihové indikátory ekonomické aktivity. Úterní smršť evropských PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) za srpen překvapila mírně nižším poklesem, než očekávali analytici. Nicméně kompozitní PMI stále zůstaly pod 50bodovou hranicí.
Překvapivě došlo také k relativně většímu zhoršení PMI v oblasti služeb, což by implikovalo, že vítr do jejich plachet vlivem postcovidového oživení začíná slábnout. Při pohledu do historie by úroveň kompozitního PMI eurozóny kolem 49,2 bodu naznačovala mírný mezikvartální pokles ekonomiky.
Podle našich odhadů ekonomika eurozóny bude ve třetím čtvrtletí stále těžit z oživení služeb a turismu a zaznamená tak mezikvartálně růst ve výši 0,2-0,3 procenta. K většímu zpomalení by mělo pak dojít ve čtvrtém čtvrtletí, nicméně zde již nelze vyloučit ani mírný pokles a následný propad do recese v zimě.
Horším ekonomickým vyhlídkám nasvědčovaly i indikátory důvěry v ekonomiku, jako německé Ifo a Gfk indexy podnikatelské, resp. spotřebitelské důvěry, anebo index spotřebitelské důvěry v eurozóně, které víceméně setrvaly na svých nízkých úrovních.
I nadále platí, že spotřebitelský sentiment je značně více negativní, než ten v podnikatelské sféře, nicméně i zde již dochází k poklesu zejména s odkazem na vidinu slábnoucí poptávky v budoucích měsících.
Tuzemský konjunkturální průzkum potvrdil výše uvedené, když došlo k mírnému zlepšení spotřebitelského sentimentu, a naopak ke zhoršení podnikatelského sentimentu. Německý a americký hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenaly mezikvartálně mírnou revizi o desetinu směrem nahoru na 0,1 procenta a -0,6 procenta.
Zatímco pro Německo, potýkající se s energetickou krizí a vysychajícím Rýnem, jsou ekonomické vyhlídky do třetího čtvrtletí značně negativní, jak již naznačují výše zmíněné indikátory, tak v USA by podle našich odhadů mělo dojít k obnovení růstu ve světle stále silného trhu práce, pokračujících investic a nadále silných výsledků amerických firem.
Před třídenní odstávkou plynovodu Nord Stream 1 od příští středy burzovní ceny budoucích kontraktů pro příští rok na elektřinu a plyn pokračovaly v trhání rekordů, když narostly až o 45 procent, resp. 30 procent během týdne.
To jen zintenzivní snahy o řešení vysokých cen energií na půdě Evropské unie. Tuzemská vláda již schválila připravovaný úsporný tarif, který by měl pomoci tlumit dopady vysoké inflace na spotřebu domácností.
Euro strávilo většinu týdne pod dolarovou paritou reflektující slabší vyhlídky pro evropské ekonomiky a atraktivitu dolaru vzhledem k další trajektorii amerických úrokových sazeb. Tržní sazby i v tomto týdnu v očekávání před konferencí v Jackson Hole nadále rostly, což se také odrazilo na českých sazbách.
Naopak riziková aktiva zažila mírně negativní týden. Středoevropské měny po mírném oslabení ze začátku týdne pomalu umazávaly ztráty, nicméně šlo o pohyby v úzkých pásmech, výjimkou není ani pátek. Nejhůře na tom byl maďarský forint, který během týdne ztratil až 1,5 procenta, zatímco česká koruna a polský zlotý se během pátku vracely k pondělním úrovním.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
