Poměrně nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny poklesly v září o nečekaně výrazných 0,7 procenta. Jde o nejvýraznější meziměsíční pokles cen od září 2006, pokud tedy nezohledníme meziměsíční pokles z loňského října, který byl ovšem výsledkem zavedení energetického úsporného tarifu a jeho metodického ošetření v podání ČSÚ.
Pokles cen byl tedy loni v říjnu do značné míry umělý, neboť fakticky nenastal; platby za energie ovšem na sebe z podstatné části vzal stát, přičemž tedy spotřebitelé platili méně. Navíc jim byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jehož úhradu na sebe rovněž vzal stát. Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější tak takřka sedmnáct let, měly v září na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií.
Koruna v reakci na inflační data citelně oslabovala až nad 24,60 za euro, prakticky své více než roční minimum. Důvodem je právě nečekaně slabá inflace. Mohutní totiž sázky na to, že ČNB zahájí cyklus snižování svých sazeb ještě letos. Rizikem je však to, že by se mohla dostavit druhá vlna inflace, například v souvislosti s vývojem na Blízkém východě a možným prudkým zdražením ropy.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Premiér už odpískal inflaci začátkem prázdnin ale štvavý západní Eurostat označil zářijivou českou inflaci za více než desetiprocentní. 😀
Kovanda je mimoň. Normální člověk nechápe myšlenkové pochody tohoto „zvláštního“ člověka s velkou hlavou…….