Hlavním důvodem takto razantního poklesu je vysoká srovnávací základna z loňského roku, ale rovněž významný podíl měl nižší růst cen potravin a nákladů na bydlení. Po konci prázdninové sezóny bývá obvyklé, že v meziměsíčním vyjádření cenová hladina ve srovnání se srpnem poklesne, ale snížení cen o 0,7 procenta je nečekaně pozitivním zjištěním.
Za tímto poklesem stojí již zmíněné zlevnění dovolených s komplexními službami, ale také u většiny potravin, což lze jedině kvitovat a zdá se, že se do konečných cen pro spotřebitele konečně promítá snížení zemědělských výrobků, které pozorujeme od května tohoto roku.
Mezi potraviny, kde došlo k nejvyššímu meziměsíčnímu poklesu cen, se řadí vajíčka (-9,2 %), polotučné trvanlivé mléko (-8,3 %) či ovoce (-3,8 %) a zelenina (-2,9 %). Znatelné snížení cen bylo zaznamenáno i v oblasti bydlení především díky cenám zemního plynu (-3,6 %), elektřiny (-2,0 %) a tuhých paliv (-1,3 %).
Naopak došlo k růstu cen v oddíle dopravy zejména vlivem růstu cen pohonných hmot (+2,8 %), což pro všechny řidiče rozhodně není žádné překvapení. Rostly také ceny v oblasti vzdělávání (+5,8 %), což je sezónní záležitost navázaná na začátek nového školního roku.
Takto silný pokles neočekávala ani Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze a tento výsledek je tak dalším signálem pro bankovní radu, že se inflace pomalu a postupně začíná dostávat pod kontrolu. Po posledním měnově-politickém zasedání guvernér prohlásil, že sazby budou drženy na vyšších úrovních, ale debata o snižování sazeb započne.
To potvrdili svými komentáři i někteří členové bankovní rady tuzemské centrální banky, kteří si dokážou představit tento krok ještě do konce tohoto roku. Zářijová inflace je dalším argumentem, proč by tak bankovní rada mohla učinit a pomoci tak skomírající ekonomice. Očekáváme, že „cuty“ (snížení, pozn. red.) do konce roku budou v rozsahu 50 bazických bodů.
Během celého letošního roku inflace dosud klesala a v září tempo ještě akcelerovalo. V říjnu sice dojde k jejímu opětovnému nárůstu, nicméně to nebude fundamentálními činiteli, ale nižší srovnávací základnou způsobenou přijetím tzv. úsporného tarifu, kterým vláda vloni kompenzovala domácnostem rostoucí náklady na energie. I přes výrazné snížení inflace očekáváme, že její průměrná výše se bude pohybovat okolo 11 procent.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
