Hejna much poletují v zemědělských staveních především v letních měsících. Způsobují, že jsou zvířata neklidná, přenášejí různé choroby a podepisují se právě i na nižší dojivosti. Cílem biologické ochrany, která se používá zejména v zahraničí, je zastavit vývoj much a nedopustit, aby se přemnožily.
Vosičky aktivně vyhledávají kukly mouchy domácí, případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy, které následně zahubí svého hostitele. Jedna samička vosičky přitom naklade 16 až 20 vajíček za den. Tento postup se už osvědčil v chovu prasat.
„Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,“ řekl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta, který tuto metodu testuje už několik let.
Miliardové ztráty
Že jde o vážný problém, dokazuje mimo jiné to, že ve Spojených státech nebo v Anglii a jejich koloniích řešili tento problém už před válkou. Podle serveru Stajebezmuch.cz už v roce 1925 američtí autoři popisují pokus, kdy při vypuštění většího počtu much ve stáji klesla produkce mléka o téměř 1,5 kilogramu za den a jeho tučnost klesla o zhruba 0,65 procent.
Když o několik desetiletí později zkoumali američtí experti situaci v chovech, kde se podařilo hejna mech omezit, zjistili, že se produkce mléka zvýšila o přibližně 0,5 až 1,4 kilogramu za den, tedy mezi 10 až 20 procenty. „Celkově jsou ztráty u skotu v souvislosti s mouchami spočítány na zhruba 2,2 miliardy amerických dolarů ročně,“ uvedl server.
Na českých farmách se systém biologické ochrany rozvíjí od roku 2015 díky speciální dotaci z Programu rozvoje venkova. Zatím si tuto metodu zvolilo jen několik desítek zemědělců, ostatní zůstávají u chemických prostředků.
Účinnost přes 90 procent
V současnosti se ale zvyšují nároky na toxickou nezávadnost potravin včetně mléka, takže chemické prostředky mohou být problematické. „Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit,“ uvedl Daniel Falta z Mendelovy univerzity.
Podle něj se metoda stále vylepšuje a její účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky. Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi deset metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného či nespotřebovaného krmiva, nebo stojaté vody.
„Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil rovněž v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,“ poznamenal Falta. Podle něj si stále více farmářů uvědomuje, jaké ekonomické ztráty mohou přemnožené mouchy způsobit.
Jako dobré by se mi zdálo používat při likvidaci much ruční vysavače naplněné nějakou látkou,nebo elektrickou síťkou likvidující mouchy uvnitř vysavače. Stačilo by object s vysavačem tělo skotu,vysavač by byl na baterie tudíž by nedělal kravál a neplašil skot, a tak z několika těmito ručními vysavači by stádo bylo brzo zbavené otravných much !!!