Na covid-19 dosud v Česku za více než půl roku zemřelo méně lidí, než za dva běžné dny roku 2018

I bez epidemie v Česku zemře v průměru přes tři sta osob denně. Za celý více než půl rok, kdy se u nás hovoří o epidemii, tedy zhruba od dubna, přitom u nás na onemocnění covid-19 zemřelo přes 600 pacientů. Za sedm měsíců covidové statistiky evidují u nás méně zemřelých, než za dva běžné, beznákazové průměrné dny. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
I bez epidemie v Česku zemře v průměru 330 lidí denně. Za celou dobu, kdy se hovoří o nákaze, tedy za více než půl roku, u nás na onemocnění covid-19 zemřelo přes 600 osob. To je méně, než za dva běžné průměrné dny. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

V roce 2018 statistici evidovali 112,9 tisíce zemřelých osob. Šlo přitom o nejvyšší počet zemřelých za posledních více než dvacet let. V průměru to znamená více než dva tisíce zemřelých týdně, při dalším přepočtu zhruba 330 osob denně.

V desátém týdnu roku 2018 se počet zemřelých vyšplhal za pouhý tento jeden týden dokonce ne bezmála tři tisíce. V desátém týdnu loňského roku zemřelo 2 300 osob. Za letošní rok zatím končí křivka ČSÚ sledování po týdnech na 31 týdnu – 2 162 zemřelých.

Když se pak podíváme na covidové statistiky ministerstva zdravotnictví, tak k tomuto pondělí za celou dobu epidemie eviduje 606 úmrtí na covid-19. V tom jsou přitom započítáni i pacienti, kteří čelili i jiným, často chronickým závažným onemocněním. To už statistiky ale dále nerozebírají.

PSALI JSME:
Zpověď ženy s Covid-19: Nenakazila jsem někoho dalšího?

Jiný pohled na covid

„Dodnes nemáme relevantní čísla. Jen chřipka má rok, co rok milion nahlášených případů. Mnoho lidí s ní navíc k lékaři nejde, vyleží jí doma. A teď kvůli covidu, budeme trasovat celou republiku? Na tuto nemoc se budeme muset začít koukat trochu jinak,“ míní ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.

Mnohé statistiky ve světě podle něho započítávají každého, kdo měl covid a umřel. „Mohl mít virus, vyléčil se, za pár měsíců zemřel, ale figuruje v covidové statistice zemřelých. Velmi zavádějící. A toto jsou nepořádky WHO (Světová zdravotnické organizace – pozn. red.). Neexistuje celosvětová metodika, jak nákazu měřit,“ upozorňuje Ludvík.

PSALI JSME:
Na vlastní kůži: Jak jsem se testovala na koronavirus

Když nosíme tak důležité roušky, opadne i chřipka?

To, zda skutečně jsou roušky účinnou ochranou proti onemocnění covid-19, by měla ukázat také letošní chřipková sezóna, která teprve začíná. Jestliže roušky skutečně tak významně brání šíření kapénkové infekce, jak se tvrdí, logicky lze očekávat, že se markantně projeví ve statistickém poklesu nemocných chřipkou za zimu 2020-2021. To ale ukáže až čas.

„Švédsko je téměř bez roušek, naopak Izrael a Španělsko jsou totálně rouškové, a rozdíl v počtu pozitivních lidí vlastně není. Navíc textilní roušku byste měli denně prát a vyžehlit. Na infekční ochranné pomůcky, mají-li opravdu chránit, jsou přesně dané postupy. Nemůže být řeč o ochraně, když nasadíte několik dní používanou roušku, pak strčíte do kapsy, a znovu později nasadíte,“ upozorňuje Ludvík.

PSALI JSME:
Světový den srdce: Kardiovaskulární choroby jsou v ČR stále nejčastější příčinou úmrtí

×
  1. No jenže pokud to lidem řeknete takhle, tak těžko vysvětlíte proč likvidujete ekonomiku, proč nakupujete předražené ,,ochrané pomůcky“ a testy bez výběrových řízení a též proč doslova vyhazujete miliardy za výzkum vakcín proti něčemu, co je vlastně jen nafouknuté nic. A též by jste neměli důvod dělat z ,,epidemiologů“ téměř božstvo a tito by Vám nemohli omezovat život více než bývalá KSČ, ve které se jen tak mimochodem mnoho ,,odborníků na covid“ tak rádo angažovalo.

  2. Jen jednu poznámku. Nezemřou na covid,ale s covidem. Ještě jsem nikde nečetl,že by někdo na něj zemřel. Vždy to bylo tak, že nakažený měl jinou vážnou nemoc.

    • Několik jedinců u nás zemřelo výhradně na covid, protože jinou nemocí netrpěli. Ale byli to jedinci, kteří by třeba zemřeli na jiného bacila, kdyby se s ním potkali.

    • to je prostě nesmysl, ale dobrá. pak i lidé, u kterých se uvádí, že zemřeli na chřipku, prostě jen zemřeli s chřipkou. ti, kteří měli rakovinu, prostě zemřeli jen s ní, nikoliv na.

    • takže, klidně využiji vaší logiky: na „následky“ života v česku umře 330 lidí ročně. nejčastější příčinou je jistě stáří a s ním spojená polymorbidita, málokdo asi umře zcela zdráv. jde poměrně o „přirozenou“ formu smrti, vzhledem k tomu, že nikdo nemáme reálnou šanci se dožít cca 120 let, možná malá skupina překoná 100, a o něco větší, i když stále minorita překoná 80. nicméně vzhledem k velikosti souboru, který je cca 10 mio, můžeme spolehlivě určit, že smrtnost na život je v čr cca 1,12 %. zhruba stejnou smrtnost má v čr covid. jinými slovy, kdyby covid zasáhl celou populaci během jednoho roku, a nějakým zázračným způsobem bychom dosáhli toho, aby lidé umírali rovnoměrně, denně zemře 300 lidí na cokoliv a dalších 300 na covid, nebo pardon, s covidem. a to se bavíme o poměrně nízké úrovni smrtnosti, jsou země, kde se šplhá přes 5 %. to je často zapříčíněno tím, že si ten covid dělá co chce, potvora a nakazí velkou hromadu lidí v jednom čase, a tak se na každého nedostane ta zásadní část zdravotní péče. tedy pokud bychom uvažovali o alternativě, kdy by se populace promořila během jednoho roku, šlo by o takovou rychlost, že by došlo k totálnímu rozkladu společnosti a k úmrtí pouze 100.000 lidí v souvislosti s covidem bychom si mohli gratulovat, jak jsme to dobře zvládli. ale spíše bychom se blížili k těm vyšším procentům. každé navíc by znamenalo +100.000 dalších obětí.

    • Uvedomujete si, ze zemrit „s covid“ a „bez covid“ je jen demagogie ?
      Zkuste mi popsat realny dopad tohoto tvrzeni. Napoveda: Ten kdo zemrel „s covidem“ by zemrel bez Covid ve stejny den ? Nejspis odpovite – NE. Takze by zemrel pozdeji. Ale „pozdeji“ zemreme vsichni.
      Takze – KOLIK dni/tydnu/mesicu o ktere budete zit kratsi dobu, je „v poradku“ ? To je kvantitativni pristup. A ted kvalitativni otazka – je hodne mladych lidi, kteri maji napr astma. Bez Covidu se bezne dozivaji duchodu – tedy o 20-40 let vic.
      Ale podle teto vety zemrel „S covidem“.
      Chapete ?

  3. Více pohybu a otužování.Ve zdravém těle zdraví duch.Vládě bych doporučil aby nám více důvěřovalo.Když budem zarouškování a sedět doma.Tak budem trpět na duchu.Člověk potřebuje kontakt s jinými lidmi.

  4. Tzv.pandemie je pouhý výmysl senzacechtivých medií .
    Blbé je , že na to skočily vlády = řídící populisté , většiny zemí .

    • Obavam se, ze mate pravdu. Za rok uz Covid nebude nebezpecim – ale o nasledcich pro ty, kteri jej prodelaji – vime prttt.

      • A s tím nesouhlasím Covid tu bude už napořád takže si zvykejte!!! A pokud nikdo řeší stupidní „s Covidem“ nebo „na Covid“ tak odpověd‘ si najděte sami a stáčí to když si člověk položí otázku: „Jak vážný ten problém je???“

    • Uvedomujete si, ze zemrit „s covid“ a „bez covid“ je jen demagogie ?
      Zkuste mi popsat realny dopad tohoto tvrzeni. Napoveda: Ten kdo zemrel „s covidem“ by zemrel bez Covid ve stejny den ? Nejspis odpovite – NE. Takze by zemrel pozdeji. Ale „pozdeji“ zemreme vsichni.
      Takze – KOLIK dni/tydnu/mesicu o ktere budete zit kratsi dobu, je „v poradku“ ? To je kvantitativni pristup. A ted kvalitativni otazka – je hodne mladych lidi, kteri maji napr astma. Bez Covidu se bezne dozivaji duchodu – tedy o 20-40 let vic.
      Ale podle teto vety zemrel „S covidem“.
      Chapete ?

  5. V roce 2018 totiz radil B kmen chripky, ktery je vyrazne horsi nez bezne A typy. Sama jsem ji mela, 4 dny teploty vyssi nez 39.. Teprve paty den jsem byla schopna dojet k lekarce. Nikdo z rodiny to ode me nedostal, deti chodily normalne na krouzky a bylo.

    • Virus chřipky typu A má mnohem vážnější průběh než virus chřipky typu B. Třeba to v tom roce 2018 bylo naopak?

    • Virus chřipky typu A má mnohem těžší průběh než virus chřipky typu B. Nebylo to v tom roce 2018 naopak?

    • Tak nebylo. V sezóně 17/18 tady skutečně byl virus chřipky typu B. Tak zase aspoň máte doživotní imunitu. A ostatní se od vás nenakazili třeba proti, že už v minulosti chřipku typu B měli?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Koronavirová krize zvyšuje riziko sebevražd

Každý rok si sáhne na život po celém světě asi 800 tisíc lidí, to je jeden člověk každých 40 sekund. Připomíná to Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd u příležitosti zářijového Světového dne prevence …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Kdo je viník a kdo oběť? Poválečný odsun pohledem přímých účastníků

Rozhovor
Masové vysídlení původního německého obyvatelstva z Československa v letech 1945 až 1948 zůstává nadále jedním z citlivých bodů česko-německých vztahů a také českého výkladu vlastní historie. Právě o této etapě moderních dějin pojednává nový unikátní dvoudílný dokument Odsun-Vertreibung, který vznikl v česko-německé spolupráci.
Rolovat nahoru